Luskoviny

OZIMÉ LUSKOVINY – NABÍDKA 2025

Hrách setý

BALLTRAP

Zástupce v ČR: Selgen a.s. Praha

  • Poloraná až raná odrůda typu semi-leafless
  • Žluté kulaté semeno s nízkou HTS
  • Vysoká mrazuvzdornost
  • Stabilní výnosy ve všech oblastech
  • Odolný proti všem rizikovým chorobám
  • Rychlý počáteční růst vitálních rostlin – 8,0 bobů
  • Cílem jsou přezimující rostliny do výšky 4 cm
  • Možné setí i velmi časně na jaře

Peluška ozimá

ARKTA

Vlastník Selgen a.s. Praha. Registrace v ČR v r. 1998

  • Optimální termín sklizně LOS je po rozkvětu pelušky
  • Dobrá přezimovací schopnost
  • Přesívkový typ
  • Vysoký výnos zelené i suché hmoty
  • Využití v ozimých luskoobilných směskách i v čisté kultuře
  • výsevek:
výsevek pelušky ve směsi s obilninou 0,8 MKS pelušky (75 – 100 kg/ha) + 1,5 – 2 MKS obiloviny (75 – 100 kg/ha)
výsevek v monokultuře 1,2 MKS (120 – 150 kg/ha)
výsevek u množitelského porostu 1,2 MKS (120-150 kg/ha)  ve druhé polovině září, možno i jarní výsev

Jaké jsou přednosti pěstování luskovin?

  • Vysoká předplodinová hodnota, zlepšují půdní strukturu, působí fytosanitárně
  • Fixace vzdušného dusíku a jeho extrakce do půdy
  • Výborné bílkovinné krmivo na zelenou hmotu i semeno
  • Semena hrachu obsahují 2x vyšší obsah bílkovin než obiloviny (21 – 24 % hrubých bílkovin) – vhodný zdroj pro výživu lidí i zvířat
  • Semena bobu obecného jsou významným bílkovinným komponentem krmiv (obsah N-látek 31 – 33 %)
  • Semena lupiny obsahují 30 – 36 % bílkovin. Lupina neobsahuje antinutriční látky, proto lze její semena zkrmovat přímo, bez tepelné úpravy
  • Průměrný výnos hrubých bílkovin u pelušky 1 t/ha
  • Semena obsahují více nepostradatelných aminokyselin, vyšší obsah vitaminů a minerálních látek než obiloviny
  • Ozimá peluška snáší holomrazy (laboratorní mrazové testy provedené ve VÚRV Ruzyně prokázaly, že se její mrazuvzdornost blíží ozimým dvouřadým ječmenům)
  • Možnost pěstování v monokultuře, ve směsích jako LOS, s podsevem
  • Plodiny vázající vzdušný N lze využít na různé dotační tituly

Agrotechnická doporučení

Hrách setý jarní

  • Nejvhodnější pro pěstování jsou ŘVO a BVO, v KVO pouze vlhčí plochy.
  • Nejvhodnější jsou středně těžké a těžší půdy, neslévavé, mírně kyselé až neutrální pH.
  • Nejvhodnější je 6-letý cyklus střídání hrachu v OP, min. 4 roky.
  • Na podzim provedeme podmínku a hlubokou orbu.
  • Na jaře následuje klasická příprava půdy, zahrnující většinou smykování a vláčení pro urovnání pozemku, s následnou aplikací průmyslových hnojiv. Pro zajištění vysokého výnosu volíme časný výsev. Hrách snáší mrazíky až do t -6°C.
  • Výsevek 0,9 – 1,0 MKS/ha. Výsev provádíme do hloubky 5 – 7 cm, vzdálenost řádků 10 – 20 cm (z hlediska organizace porostu jsou nejvhodnější obilní řádky 12,5 cm). Po výsevu pozemek uválíme.
  • V sušších oblastech je optimální počet rostlin u listnatých odrůd 80 – 85 rostlin/m2, ve vlhčích oblastech 75 – 80 rostlin/m2. U bezlistých odrůd je toto optimum přibližně o 5 – 10 rostlin/m2 vyšší. Minimální počet rostlin na 1 m2 se udává v sušší oblasti 65 rostlin a ve vlhčí oblasti 60 rostlin. U bezlistých odrůd je minimum o 10 rostlin/m2 vyšší.
  • Startovací dávku N nepoužíváme, nebo pouze výjimečně, a to do 20 kg N/ha ve formě ledku vápenatého. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50 – 70 kg P2O5/ha. Draslem hnojíme většinou v dávce 80 – 120 kg K2O/ha. Vždy se řídíme výsledky AZP.
  • ! Vyšší hladina N v půdě snižuje tvorbu a aktivitu hlízek, a tím se omezuje příjem vzdušného N. Zaorání slámy zvyšuje fixaci N. Při pH < 6,2 vápníme na podzim před orbou mletým vápencem   (2 t/ha) – v tomto případě nelze na podzim hnojit P hnojivy. Na půdách, kde se leguminózy dlouho nepěstovaly, je vhodné očkování osiva.
  • Nejvhodnější je přímá sklizeň. Pro výmlat hrachu je nutné snížit počet otáček mlátícího bubnu na 400 – 600 ot./min. Optimální doba pro přímou sklizeň je při vlhkosti zrna 15 – 18 %. Při sklizni při vlhkosti < 14 % stoupá riziko mikropoškození a výrazně klesá klíčivost. Zelenosemenné odrůdy sklízíme pro zachování zelené barvy semen optimálně při vlhkosti okolo 18 %. Žlutosemenné odrůdy sklízíme v plné zralosti.

  • Výsev po 15. 10. dle počasí (výška rostlin pro zdárné přezimování do 5 cm).
  • Hloubka výsevu 3 – 4 cm, do dobře zpracované půdy s urovnaným povrchem.
  • HTS 150 – 200 g, výsevek 80 – 95 semen/m2 (tj. výsevek 150 – 190 kg).
  • Výživa – startovací dávka N 40 kg/ha, P 60 kg/ha, K 90 kg/ha.
  • Termín sklizně konec června až počátek července. Sklizňová vlhkost 14 %.

  • ! Je-li pH nižší než 6,2 – vápníme na podzim mletým vápencem. Při předseťové přípravě půdy aplikujeme fosforečné hnojivo v dávce 50 – 70 kg P2O5/ha, K hnojíme v dávce 80 – 120 kg K2O/ha. Hnojení P a K lze provést již na podzim před orbou. Startovací dávku dusíku nepoužíváme, nebo jen do 20 kg/ha na půdách s nízkým obsahem zbytkového N. Pícní porosty zpravidla nehnojíme, a z důvodu krátké vegetační doby ani neošetřujeme chemicky proti plevelům – hustý pícní porost s rychlým vývojem plevele potlačí.
  • Na semeno sklízíme přímou sklizní při vlhkosti 16 – 20 %, kdy semeno bývá tvrdé. Při vlhkosti < 14 % stoupá riziko mikropoškození a rapidně klesá klíčivost.
  • Optimální termín pro pícní sklizeň LOS je po rozkvětu pelušky (tj. pícní zralost – fáze 5.1 objevení se 1. lusku až fáze 5.2 fáze zelených lusků) a na počátku metání obilniny.

  • Na předplodinu je nenáročná, nejčastěji ji zařazujeme po obilninách.
  • Podmínkou dobrého přezimování je výsev ve druhé polovině září a dostatečná hloubka setí (5 až 6 cm).
  • Při pícním využití v monokultuře vyséváme 1,2 MKS/ha (120 až 150 kg/ha pelušky). V ozimých LOS doporučujeme výsev 1,5 až 2 MKS/ha obilniny (tj. 75 až 100 kg/ha obilniny) a 0,6 až 0,8 MKS/ha pelušky (tj. 75 až 100 kg/ha). V pokusech se nejlépe osvědčily směsky s dolním uvedeným výsevkem obilniny a horním uvedeným výsevkem luskoviny. Množitelské porosty určené pro výrobu osiva zakládáme v čisté kultuře na podzim při výsevu 1,2 MKS/ha, lze je však v důsledku přesívkovosti založit i na jaře při výsevu 1 MKS/ha.
  • Po zasetí je vhodné za sucha pozemek uválet, na jaře je nutné v případě povytažení rostlin pozemek co nejdříve po oschnutí opět uválet.
  • Hnojiva aplikuje na podzim v dávce 50 až 70 kg/ha P2O5 ,draslem hnojíme v dávce 80 až 120 kg/ha K2O. Startovací dávku dusíku nepoužíváme, nebo jen do 20 kg N/ha. Přezimované množitelské porosty na jaře přihnojíme nižší dávkou kombinovaného hnojiva.
  • Semenářské porosty sklízíme přímou sklizní – optimální doba je v plné zralosti při vlhkosti zrna 15 až 20 %, při sklizňové vlhkosti pod 14 % stoupá poškození semen a následně snížení klíčivosti. Optimální termín sklizně ozimé LOS je po rozkvětu pelušky a na začátku metání obilniny.

  • Nejvhodnější oblasti pro pěstování jsou s mírným, spíše chladnějším podnebím, s dostatkem srážek a dobrou zásobou vody v půdě.
  • Nejvhodnější těžší půdy ŘVO a BVO.
  • Příprava půdy se neliší významně od postupu u ostatních jarních luskovin.
  • Bezprostředně před výsevem prokypříme půdu. Bob sejeme co nejdříve na jaře do řádků širokých 15 – 25 cm a do hloubky 6 – 8 cm. Bob snáší přízemní mrazíky do – 4°C v hloubce seťového lůžka.
  • Bob se seje v monokultuře, optimální výsevek při pěstování klasických odrůd na semeno je 450 – 500 tisíc klíčivých semen/ha a 600 – 700 tisíc klíčivých semen/ha u nízkých bělokvětých odrůd. Běžné jsou výsevky od 250 – 350 kg.
  • Hnojiva ve středních dávkách lze aplikovat při předseťové přípravě půdy v dávce 20 – 30 kg P/ha a do 50 kg K/ha, vyšší dávky draslíku nejsou příliš vhodné kvůli negativnímu vlivu na klíčení. Hnojení dusíkem není zpravidla nutné, lze použít startovací dávku do 20 kg/ha v případě nízké zásoby pohotového N.
  • Pro termín sklizně bobu rozhoduje způsob jeho pěstování. U porostů určených k výrobě kvalitní objemné píce je nejčastěji využívána metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě, tzv. metoda GPS (sušina drť 35 – 40 %).
  • Další způsob pěstování bobu, jako krycí plodiny pro podsev jetelovin, vyžaduje snížení výsevku na 0,4 MKS s využitím širších řádků (24 cm) tak, aby se zachovala světlost porostu. V tomto případě se zpravidla využívá dělená sklizeň. Po dosažení sušiny 20 – 22 % bob doporučujeme posekat na řádky, kde se nechá zavadnout na sušinu 40 – 45 % s následnou sklizní sběrací řezačkou.
  • Sklizeň semenného porostu provádíme v plné zralosti při vlhkosti 20 – 22 %. Dosoušíme na optim. 15 %.