Obilniny

JARNÍ OBILNINY – NABÍDKA 2026 – 2027

PŠENICE JARNÍ

Your Content Goes Here

JEČMEN JARNÍ

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
JULIA R 90 3,5  4,5 RWA
RGT ALESSIA PR 100 3,5 – 4,5 VP AGRO
LG ZORO SR 95-105 3 – 4 LIMAGRAIN
BECKENBAUER SR 94 3 – 4 SAATEN UNION

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
LG CAMPUS PP 90 3,2 –  4,1 LIMAGRAIN
SANDRA R 90 2,8 – 3,5 VP AGRO

PŠENICE JARNÍ

Your Content Goes Here

JEČMEN JARNÍ

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
JULIA R 90 3,5  4,5 RWA
RGT ALESSIA PR 100 3,5 – 4,5 VP AGRO
LG ZORO SR 95-105 3 – 4 LIMAGRAIN
BECKENBAUER SR 94 3 – 4 SAATEN UNION

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
LG CAMPUS PP 90 3,2 –  4,1 LIMAGRAIN
SANDRA R 90 2,8 – 3,5 VP AGRO

OVES SETÝ

OVES NAHÝ

TRITIKALE JARNÍ

Odrůda Typ Ranost Vzrůst Pozdní výsev Výsevek MKS  Zástupce v ČR Poznámka
CEDRICO P PP 99cm ANO 3 – 4 VP AGRO velmi vysoký výnos, vysoká mrazuvzdornost, nepoléhá
BREHAT P SR 123cm ANO 3,3 – 4,3 SELGEN velmi dobrá odnož. schopnost + odolnost vůči většině houb. chorob, odolná proti poléhání, vhodná do horších půd. podmínek
PRESLEY P PP 102 cm ANO 3 – 4 VP AGRO nepoléhavé, nadstandartní zdravotní stav, nevyžaduje příliš vstupů
SU ASKADUS P SR 119 cm ANO 3,5 – 4,5 SAATEN UNION ošetřit poléhání, snáší sucho, do teplejších oblastí
DICAPRIO P PR 116cm ANO 3,1 – 4,1 PRO SEEDS odolnost proti napadení rzí plevovou a proti napadení padlím travním na listu, dobře odolná proti poléhání, zrno stř. velké

Vysvětlivky: P – pšeničný typ, Ž – žitný typ, P/Ž – pšenično-žitný typ, R – raný, SR – středně raný,PR – poloraný, PP – polopozdní;   všechny odrůdy právně chráněné dle zákona 408/2000 Sb.

OZIMÉ OBILNINY – NABÍDKA 2026

PŠENICE OZIMÁ

Odrůda Kvalita Ranost Vzrůst (cm) Pozd. výsev Setí po obil. Odnož. Osinat.

    Výsev MKS   

 Zást. v ČR   Poznámka
RGT PONTICUS E PP 90 ANO ANO VYSOKÉ NE 3,5 – 4,5 VP AGRO vysoký obsah NL, do sucha, udržuje kvalitu i v deštivých dnech
LG MOSCHUS E PR 95 – 100 ANO ANO VYSOKÉ ANO 3,5 – 4,5 LIMAGRAIN vhodná i do EKO, sucha
IZALCO CS E VR 92 ANO ANO STŘEDNÍ ANO 3,0 – 3,5 LIDEA velmi dobré výnosy,  odolnost proti braničnatkám, rzi plevové a fuzáriím.

Odrůda Kvalita Ranost Vzrůst (cm) Pozd. výsev Setí po obil. Odnož. Osinat. Výsev MKS Zást. v ČR Poznámka
PONTIFORM A PP 89 ANO ANO STŘEDNÍ NE 2,5 – 4,5 SAATEN UNION odolná vůči stresu, snáší velmi pozdní setí
LUXUS A R 100 ANO ANO STŘEDNÍ NE 3,7 – 4,3 SELGEN včasná regulace, zúroční vyšší úroveň N hnojení
RGT DAVIRIO A R 92 ANO ANO VYSOKÉ ANO 3,5 – 4,8 VP AGRO velmi dobrá tolerance k suchu, výborné odnožování
LG ABSOLUT A SR 100 – 105 ANO ANO STŘEDNÍ ANO 3,5 – 4,5 LIMAGRAIN vysoká HTS, CH, vysoký obsah NL
VIRIATO A R 81 NE ANO VYSOKÉ ANO 2,5 – 4,5 VP AGRO špičkový výnos ve všech výr. oblastech, ideální předplodina pro řepku, osinatá
LG ABSALON A VR 85 ANO ANO VYSOKÉ NE 3,5 – 4,5 LIMAGRAIN raná výnosná odrůda i do teplejších a sušších oblastí, odolná proti poléhání
TURANDOT A PR 98 ANO ANO STŘEDNÍ NE 2,5 – 4,5 SELGEN vysoká HTS, výsev i po kukuřici
PALLAS A SR 101 ANO ANO VYŠŠÍ NE 2,5 – 4 SAATEN UNIION plastická
LG AIKIDO A VR 85 NE NE STŘEDNÍ ANO 3,6 – 4,6 LIMAGRAIN rezistence pravý stéblolam, vhodná do sucha
RGT REFORM A PP 81 ANO ANO VYSOKÉ NE 3,5 – 4,5 VP AGRO mrazuvzdorná, vysoký výnos ve všech oblastech, vynikající zdrav. stav list. plochy i klasu
RGT BORSALINO A PR 85 ANO ANO VYSOKÉ ANO 3,5 – 4,8 VP AGRO zvládá přísušky
FENOMEN A PR 84 ANO ANO VYSOKÉ ANO 3,5 – 4 SOUFFLET AGRO vhodná do sucha, velmi dobrý zdravotní stav
ARTIMUS A VR 86 ANO NE STŘEDNÍ ANO 3,5 – 4 SAATBAU vysoká odolnost k přísuškům
KAROQUE A R 90 ANO ANO STŘEDNĚ NE 2,5 – 4,5 SAATEN UNION suchovzdorná, 45 HTS, velmi dobrá odolnost poléhání
ILLUSION A PR 94 ANO ANO STŘEDNÍ NE 2,5 – 4,5 SELGEN stabilní potravinářská jakost i v těžších podmínkách, nepoléhá, vysoká mrazuvzdornost
POTENZIAL A PR 90 ANO ANO VYSOKÉ NE 2,5 – 4,5 SAATEN – UNION plastická, vyšší počet zrn v klase, výnosná odrůda

Odrůda Kvalita Ranost Vzrůst (cm) Pozd. výsev Setí po obil. Odnož. Osinat. Výsev MKS Zást. v ČR Poznámka
SOFRU B VR 78 ANO ANO VYSOKÉ ANO 3,5 – 4,2 LIDEA výborně kombinuje výnos a ranou sklizeň, vyniká v suchu, vhodná předplodina pro řepku
INKA B VR 81 ANO ANO VYSOKÉ NE 3,6 – 4,7 SELGEN vhodná předplodina pro řepku, pozdním setím snižuje ranost
AVENUE B VR 70 NE ANO VYSOKÉ NE 3,5 – 4,7 LIMAGRAIN nejranější odrůda ozimé pšenice v ČR i SR, řešení letních meziplodin
SU TAROCCA B PP 89 ANO ANO STŘEDNÍ NE 2,8 – 4 SAATEN UNION specialista na pozdní setí, odolná suchu, na lehké i těžké půdy
AMPLEUR B R 85 NE NE VYŠŠÍ ANO 3 – 4,5 SELGEN odolná suchu, do teplejších oblastí
NETTA B R 93 ANO ANO VYŠŠÍ NE 3- 5 SELGEN ideální předplodina pro řepku, výborná odolnost k poléhání, mrazuvzdorná
PETRONELA B PR 93 ANO ANO STŘEDNÍ NE 3 – 5 SELGEN odolná suchu, vysoká mrazuvzdornost a objemová hmotnost, velmi odolná virózám
LORIEN B R 93 ANO NE STŘEDNÍ ANO 3 – 5 SELGEN rané, osinaté a výnosné „B“ do sucha, velmi vysoký výnos v kukuř. a řep. oblasti
SOLINDO CS B SR 84 ANO ANO STŘEDNÍ ANO 2,8- 4,5 LIDEA stabilní potrav. kvalita, mimořádně zdravá, vyniká i v extenzivních podmínkách

Odrůda Kvalita Ranost Vzrůst (cm) Pozd. výsev Setí po obil. Odnož. Osinat. Výsev MKS Zást. v ČR Poznámka
SU ASTRAGON C R – VR 85 – 90 ANO ANO ANO ANO 2,5 – 3,8 SAATEN UNION specialista na rané setí, na suché a kamenité půdy
LG NIKLAS C PR 90 – 100 ANO TEST ANO NE 3,5 – 4,5 LIMAGRAIN krmná + oplatky
LG LUNARIS C PP 90-95 ANO ANO STŘEDNÍ NE 3,5 – 4,5 LIMAGRAIN velmi výnosná krmná odrůda, odolná padlí, rzi plevové, pšeničné i travní
JOHNSON C PP 85-94 ANO ANO STŘEDNÍ NE 3,5 – 4,5 SAATEN – UNION vysoká odolnost proti poléhání, dlouhý klas s velmi vysokým počtem zrn
KALBEX C R 92 ANO ANO STŘEDNÍ NE 3,5 – 4,5 SELGEN nadprůměrně zdravá odrůda s vysokým výnosem ve všech výrobních oblastech
KWS KEITUM C PR 90 ANO ANO NIŽŠÍ NE 3,5 – 4,5 SOUFFLET AGRO výborný zdrav. stav, lze pěstovat po kukuřici, moderní odrůda s výhodným agronom.  profilem

JEČMEN OZIMÝ

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
JULIA R 90 3,5  4,5 RWA
RGT ALESSIA PR 100 3,5 – 4,5 VP AGRO
LG ZORO SR 95-105 3 – 4 LIMAGRAIN
BECKENBAUER SR 94 3 – 4 SAATEN UNION

Odrůda   Ranost Vzrůst (cm)  Výsev MKS    Zást. v ČR
LG CAMPUS PP 90 3,2 –  4,1 LIMAGRAIN
SANDRA R 90 2,8 – 3,5 VP AGRO

ŽITO OZIMÉ

Odrůda Typ Kvalita Ranost Vzrůst Pozdní výsev   Výsevek MKS Zástupce v ČR   Poznámka
DAŇKOWSKIE TURKUS S P/K/BP R VYŠŠÍ ANO 2,4 – 2 SELGEN žito typu populace s velmi vysokým výnosem, kvalitní zrno s vysokou HTS, velmi dobrý zdrav. stav + odolná poléhání
HERAKLES S POTR./KRM. SR STŘEDNÍ ANO 2,4 – 2,6 VP AGRO určena ke sklizni na zrno, robustní rostlina vhodná i jako silážní žito, vhodné pro sklizeň v květnu, dobrý zdrav. stav

KWS TAYO H POTRAVINA PP STŘEDNÍ NE 2- 2,5 SOUFFLET AGRO pevné stéblo, nadprům. odolné vůči poléhání a proti padlí, kvalitativ. parametry předurčena k pekařskému využití i na GPS

LESAN T POTRAVINA SR VYSOKÝ ANO  4 –  4,5 VUP TROUBSKO přesívkový typ, možnost podzim. nebo jarního zásevu především pro pícní využití, na zrno nebo do směsí

TRITIKALE OZIMÉ

Odrůda Typ Ranost Vzrůst Pozdní výsev Výsevek MKS  Zástupce v ČR Poznámka
CEDRICO P PP 99cm ANO 3 – 4 VP AGRO velmi vysoký výnos, vysoká mrazuvzdornost, nepoléhá
BREHAT P SR 123cm ANO 3,3 – 4,3 SELGEN velmi dobrá odnož. schopnost + odolnost vůči většině houb. chorob, odolná proti poléhání, vhodná do horších půd. podmínek
PRESLEY P PP 102 cm ANO 3 – 4 VP AGRO nepoléhavé, nadstandartní zdravotní stav, nevyžaduje příliš vstupů
SU ASKADUS P SR 119 cm ANO 3,5 – 4,5 SAATEN UNION ošetřit poléhání, snáší sucho, do teplejších oblastí
DICAPRIO P PR 116cm ANO 3,1 – 4,1 PRO SEEDS odolnost proti napadení rzí plevovou a proti napadení padlím travním na listu, dobře odolná proti poléhání, zrno stř. velké

Vysvětlivky: P – pšeničný typ, Ž – žitný typ, P/Ž – pšenično-žitný typ, R – raný, SR – středně raný,PR – poloraný, PP – polopozdní;   všechny odrůdy právně chráněné dle zákona 408/2000 Sb.

Agrotechnická doporučení

Předplodina a zařazení v osevním postupu

S ohledem na vysoký podíl ozimých obilnin v osevních postupech má velký význam vliv předplodiny. V podmínkách s dostatkem podzimních srážek patří k nejvhodnějším předplodinám vojtěška, jetel a luskoviny. Silná redukce jejich ploch v důsledku snížení stavů hospodářských zvířat zvyšuje význam olejnin. Často následuje pšenice po obilnině a nejsou výjimkou i několikaleté sledy obilnin po sobě. Význam předplodiny spočívá v tom, že může podstatně ovlivňovat půdní vlastnosti důležité pro růst a pro formování výnosotvorných prvků a kvality zrna. Bobovité rostliny příznivě působí tím, že v půdě zanechávají značné množství kvalitních posklizňových zbytků s nízkým poměrem C : N (20-25 : 1) a pozitivně ovlivňují fyzikální a fyzikálně chemické vlastnosti půdy (pozor na sóju, která odčerpává z půdy N). Významné je i jejich příznivé působení na redistribuci fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a síry z hlubších vrstev do orniční vrstvy.

Z pohledu předplodinové hodnoty roste v součastnosti význam olejnin. Při zaorávce rozdrcených posklizňových zbytků řepky, máku, ale i slunečnice můžeme příznivě zlepšit živinný režim půd. Bilance organických zbytků, zanechaných na pozemku po předplodině, bývá často velmi problematická a také jejich chemické složení se může značně lišit v závislosti na konkrétních půdních podmínkách, úrovni výživy, průběhu povětrnosti v době dozrávání, zdravotního stavu atd. Následuje-li pšenice po obilnině, a jsou-li posklizňové zbytky předplodiny zaorány, musíme pro jejich lepší rozklad upravit poměr C : N. Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 10-15 kg N na 1 tunu slámy.

Půdní podmínky a kvalitu předplodiny musíme akceptovat s předstihem před přípravou půdy k setí, případně ihned při ošetření rozdrcené slámy. V této fázi je nutné podle předpokládaného výnosu a agrochemických vlastností půdy upravit zásobu P, K, Mg, Ca, ale i S tak, aby byl zajištěn optimální růst rostlin až do sklizně a vytvořeny předpoklady pro dosažení kvalitativních parametrů. Při stanovení dávky jednotlivých živin musíme vycházet z jejich potřeby na 1 t hlavního produktu.

Z našich zkušeností je možné pěstovaní i po obilovině nebo kukuřici (např. odrůda Dagmar, Moschus nebo Leidi) při dodržení požadavků na dostatečné zásobení živinami a precizní ochranu rostlin (při pěstování po obilovině je předpoklad vyššího infekčního tlaku houbových patogenů, zvláště při minimalizačních technologiích).

Příprava půdy a základní hnojení před setím

Úprava půdní reakce a vápnění – ozimá pšenice vyžaduje hluboké, hlinité až jílovité půdy se slabě kyselou až neutrální reakcí (pH 6,0-7,2). Nejvhodnější jsou pro ni černozemě, degradované černozemě, hnědozemě a rendziny. V horších oblastech jsou to převážně půdy podzolové. Optimální požadavek je, aby vykazovaly dobré fyzikální, biologické a chemické vlastnosti a byly schopné poutat dobře živiny a vodu. Nevhodné pro pšenici jsou půdy lehké. Úpravu půdní reakce (pH) provádíme vápněním již k předplodinám organicky hnojeným (okopaniny, jeteloviny nebo jetelotrávy, silážní plodiny aj.) nebo ihned po jejich sklizni. Ozimá pšenice je značně citlivá k vyšší půdní kyselosti, zejména je-li hodnota pH nižší než 6. Na takových půdách je výrazně redukován nejen příjem všech potřebných živin, ale hlavně výnos zrna. K vápnění používáme výhradně uhličitanové formy vápenatých hnojiv a tam kde je v půdě nedostatek hořčíku preferujeme dolomitický vápenec. Upravit pH můžeme též pomocí fyziologicky zásaditých (ledek amonný s vápencem) nebo kyselých hnojiv (síran amonný).

Při základním hnojení nesmíme podcenit výživnou hodnotu stanoviště, musíme zohlednit agrochemické vlastnosti půdy a respektovat odrůdovou rajonizaci včetně specifických požadavků jednotlivých odrůd na výživu. Ozimou pšenici řadíme mezi plodiny se střední potřebou živin. Na 1 tunu zrna a odpovídající množství slámy a kořenů odčerpá v průměru 25 kg dusíku (N), 5 kg fosforu (P), 20 kg draslíku (K), 2,4 kg hořčíku (Mg), 5 kg síry (S) a 4,2 kg vápníku (Ca). Rostliny ozimé pšenice kořenovým systémem na dobrých strukturních půdách do zimy mohou dosahovat hloubky až kolem 0,7 – 1,0 m. Podstatná část kořenového systému se však rozprostírá ve vrstvě do 0,4 m. Z tohoto důvodu má významnou úlohu pro zajištění optimálního růstu a vývoje pšenice v podzimním období obsah přístupných živin v půdě. Při nedostatku živin jsou omezovány metabolické procesy a výsledkem jsou slabé a špatně odnožené rostliny, které při silnějších zimách často vymrzají.

V podzimním a zimním období přijímají rostliny ozimé pšenice relativně málo živin.

Přestože poslední roky nám ukazují, že ozimá pšenice dokáže i přes zimu odnožit, případně u pozdních zásevů vytvořit dostatečnou listovou plochu. Odběr dusíku se zvyšuje na jaře, kdy rostliny po zimě musí obnovit biomasu.

Hnojení dusíkem – dusíkem na podzim obyčejně nehnojíme, pokud se obsah dusíku minerálního (Nmin) stanovený před setím cca 10 dní pohybuje nad 13 mg.kg-1 zeminy. U hnojem hnojených předplodin, případně následují-li obilniny po jetelovinách, můžeme dávku N rovněž vypustit. Pouze při suchém podzimu a opožděném vývoji lze přihnojit porosty dusíkem (dávka 20-30 kg N.ha-1). V ostatních případech je zvýšené hnojení dusíkem na podzim neopodstatněné, poněvadž ozimá pšenice do zimy neodčerpá více než 12 % z celkové potřeby N na předpokládaný výnos (při výnosu 6 t zrna potřebuje 150 kg N, na podzim odčerpá kolem 20 kg N).

Hnojení fosforem – aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná. Dávku volíme podle předpokládaného výnosu a obsahu přístupného fosforu v půdě. Při výpočtu normativu vycházíme z potřeby P na 1 tunu produkce (5 kg) a předpokládaného výnosu. Vynásobením získáme množství P, které bude při daném výnosu odčerpáno. Pokud byly zaorány posklizňové zbytky, musíme však počítat s živinami v nich obsaženými a můžeme provést další korekci dávky hnojiva. Při volbě fosforečného hnojiva bychom měli preferovat taková, která obsahují v převážné míře vodorozpustnou formu fosforu. Pro základní hnojení používáme zpravidla pevná hnojiva, kapalná volíme pro přihnojení v průběhu vegetace. U ozimé pšenice nelze řešit aplikaci pouze na list, protože P se do rostliny zabudovává pomalu.

Hnojení draslíkem – při stanovení dávky draselného hnojiva počítáme s potřebou 20 kg draslíku na 1 t produkce. Při vyhodnocování obsahu přístupného draslíku v půdě musíme respektovat mimo jiné i půdní druh. Při výpočtu skutečné dávky K musíme zohlednit nejenom jeho obsah v půdě, ale také případnou zaorávku posklizňových zbytků, které bývají na draslík zpravidla poměrně bohaté. Z draselných hnojiv používáme zpravidla draselnou sůl.

Hnojení hořčíkem a sírou – množství hořčíku potřebné pro vytvoření 1 t produkce je 2,4 kg hořčíku. Rozhodující je obsah přístupného Mg v půdě. Aplikaci hořečnatých hnojiv můžeme provádět buď samostatně, nebo v rámci vápnění, kdy použijeme dolomitický vápenec, případně při aplikaci draselných a dusíkatých hnojiv, z nichž některá hořčík obsahují. Pro základní hnojení používáme zpravidla Kieserit. S ohledem na pokles emisí síry (cca 15 kg.ha-1.rok-1) doporučujeme použít při předseťové přípravě půdy i hnojiva se sírou. Dobré zkušenosti jsou se sádrovcem (Pregips H), jednoduchým superfosfátem, draselnými i hořečnatými hnojivy s obsahem síry. Stejně jako u dusíku je největší odběr síry na jaře a proto se síra nejčastěji dodává spolu s dusíkem NS hnojivech, jako jsou YaraBela SULFAN, DASA. Jejich pozitivní vliv se projevuje zvláště v regionech s dlouhodobě nízkými emisemi síry a na půdách s nízkým obsahem vodorozpustné síry. Při výpočtu potřeby hnojení sírou vycházíme z předpokládaného výnosu stejně jako u předcházejících živin. Na 1 t zrna počítáme, že rostlina odebere 5 kg síry. S obsahem síry v posklizňových zbytcích se nepočítá. Ve většině případů stačí dodat v NS hnojivech na začátku jarní vegetace dávku 10 – 15 kg S/ha.

Příprava půdy před setím – závisí na používaných technologiích zakládání porostů (minimalizace, atd.)

Setí

Termín setí doporučujeme v agrotechnické lhůtě pro danou výrobní oblast v rozmezí od poloviny září do poloviny října. Nejvhodnějším termínem je polovina agrotechnické lhůty, v BVO a OVO do 30.9. v ŘVO a KVO do 10.10. Vzhledem k vysoké odolnosti některých odrůd k vyzimování snášejí tyto i pozdnější setí (např. odrůda LG Mondial, LG Keramik, LG Dita, Dagmar, Moschus, Frisky atd.).

Výsevek – při stanovení výsevku musíme brát v potaz kvalitu osiva (to znamená klíčivost, HTZ nebo hmotnost milionu klíčivých semen, ale i čistotu), dále technologii pěstování (minimalizace atd.) a samozřejmě půdní a klimatické podmínky. Všeobecně můžeme doporučit při ranějším setí a při podmínkách pro vysokou polní vzcházivost 320 až 360 zrn na m2 (to je 3,2 – 3,6 milionu klíčivých semen na ha), při výsevu v polovině agrotechnického termínu a při dobré polní vzcházivosti (optimální podmínky) 360 – 390 zrn na m2 (to je 3,6 – 3,9 milionu klíčivých semen na ha), při pozdnějším setí a při horší polní vzcházivosti 390 – 450 zrn na m2 (to je 3,9 – 4,5 milionu klíčivých semen na ha). Vzhledem k velké rozmanitosti a různorodosti oblastí bychom u výsevku měli vždy vycházet ze zkušeností s pěstování pšenice v dané oblasti. Pro snadnější orientaci ve výsevcích jednotlivých odrůd jsme vytvořili tabulku (viz. následující stránka) s doporučeným počtem milionu klíčivých semen v jednotlivých oblastech.

Ošetření na podzim

V případě vyššího výskytu škůdců (křísů, křísků, mšic atd.) zvážit ošetření insekticidy kvůli přenosu viróz. Toto ošetření zvážit zejména na základě monitoringu přenašečů viróz a zvýšenou pozornost bychom také měli věnovat porostům založeným na začátku agrotechnické lhůty.

Hnojení během vegetace

V průběhu vegetace provádíme hnojení dusíkem a další případnou úpravu výživného stavu rostlin deficitními živinami. Je také potřeba počítat s tím, že do začátku sloupkování, rostliny přijmou v průměru asi 40 % N a intenzita jeho odčerpání roste až do konce kvetení, kdy odebere dalších 30 % této živiny. Po odkvětu se požadavky rostlin na dusík relativně snižují, poněvadž ten se přemísťuje z ostatních částí rostliny do tvořícího se zrna. Na konci vegetace je v zrnu nahromaděno až 75 % dusíku. Využití N na tvorbu zrna je často v našich podmínkách negativně ovlivňováno nízkým obsahem fosforu, draslíku, hořčíku a síry. Největší příjem dusíku a draslíku je v období intenzivního růstu tj. od sloupkování do kvetení. U draslíku dochází k jeho výraznému poklesu od kvetení do sklizně, zatímco odběr fosforu si zachovává stejnou dynamiku s mírným nárůstem v období tvorby zrna. Vápník, síra i hořčík jsou odebírány rostlinou intenzivně do fáze růstu BBCH 35, následně se jejich čerpání snižuje a v období tvorby zrna opět roste.

Hnojení dusíkem

Celkovou dávku dusíku aplikovanou v průběhu vegetace dělíme na:

  • Regenerační hnojení – provádíme co možná nejdříve na jaře, ve fázi odnožování (BBCH 21 – 29) v dávce 40 – 70 kg N/ha ve snadno přístupné formě (tuto dávku můžeme rozdělit – první část co nejdříve na jaře, druhou část v období plného odnožování (BBCH 25).
  • 1. produkční hnojení – ve fázi začátku sloupkování (BBCH 30 – 32 – objevení 1.-2. kolénka) ve snadno přístupné formě např. DAM. 40 -60 kg N/ha.
  • 2. produkční hnojení – ve fázi objevení a rozvinutí posledního (praporcového) listu – pozor na poškození praporcového listu (BBCH 37 – 39), taktéž ve snadno přístupné formě (DAM nebo jiná dusičnanová forma) 20 – 30 kg N/ha.
  • Kvalitativní přihnojení – dle potřeby – počátek metání (BBCH 49 – 51) 20 – 30 kg N/ha

Rozdělení dávky dusíku v průběhu vegetace a stanovení množství aplikovaného N je závislé od vlastností jednotlivých odrůd pšenic a jejich využití.

U odrůd pšenice určených pro pekařské účely tzn. pro výrobu chleba a pečiva musíme respektovat ten výnosotvorný prvek, který má největší význam pro výnos dané odrůdy. U odrůd, které tvoří výnos produktivností klasu posílíme hnojení dusíkem při 1. a 2. produkčním hnojení. Naopak u těch, které tvoří výnos počtem odnoží a hustotou porostu, je zapotřebí posílit regenerační hnojení, případně již i hnojení základní. U kompenzačních typů musíme respektovat jednotlivé odlišnosti ve skupině. Tvoří-li např. odrůda výnos hustotou porostu a počtem zrn v klasu, je třeba největší pozornost věnovat regeneračnímu a 1. produkčnímu hnojení dusíkem.

U odrůd pšenice určených pro pečivárenské účely tzn. pro výrobu sušenek, oplatků apod. přesouváme aplikaci N do jedné případně dvou dávek v první polovině vegetace a zcela vynecháváme přihnojení kvalitativní. Musíme rovněž pečlivě dodržovat specifika jednotlivých odrůd a jejich zařazení do skupin dle užití (E, A, B, C).

Pšenice pěstovaná pro škrobárenské nebo případně lihovarské využití by měla rovněž být hnojená výrazně vyšší dávkou dusíku již v první polovině vegetace.

Regenerační hnojení dusíkem – nezbytným předpokladem pro nastartování rychlého růstu u ozimů je vytvoření optimálních výživných podmínek. Na pozemcích, kde byla vyhovující až dobrá zásoba fosforu, draslíku, hořčíku a vhodné pH je nutné zajistit u rostlin rychlý rozvoj kořenového systému s následnou obnovou nadzemní biomasy. S hnojením začínáme brzy na jaře. V žádném případě by hnojivo nemělo být aplikováno na sníh (pokrývka vyšší jak 50 mm a na promrzlou půdu – hloubka promrznutí nad 80 mm) nebo půdu přesycenou vodou. Při aplikaci můžeme využít ranních mrazíků, které přechodným zpevněním půdy umožní snadnější pohyb pozemní aplikační techniky a menší poškození porostu. Hlavním ukazatelem pro volbu dávky jsou výsledky agrobiologické kontroly porostu po zimě (počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav porostu a jeho vývoj) a obsah Nmin v půdě. Pro určení potřebné dávky dusíku k přihnojení, musíme zjistit celkové množství Nmin, které se v půdě nachází v profilu 0-30cm. (Stanovenou hodnotu v mg.kg-1 vynásobíme koeficientem 4,5, a tím dostaneme celkový obsah dusíku v kg na ha. Z této hodnoty vycházíme při stanovení dávky nutné k přihnojení ozimé pšenice). Obvykle volíme dávku mezi 40 – 70 kg N/ha ve fázi odnožování (BBCH 21 – 29) – tuto dávku můžeme rozdělit – první část co nejdříve na jaře, druhou část v období plného odnožování (BBCH 25). Pro upřesnění první regenerační dávky lze použít i novější metodu – aplikace pro mobilní telefony Yara ImageIT.

Při regeneračním hnojení platí zásady:

1.   Čím dříve začínáme s přihnojením, tím vhodnější je využít hnojiva s amidickou a amonnou formou dusíku (DASA, močovina stab.).

2.   Při pozdnějším a rychlém nástupu jara se nejvíce hodí nitrátový dusík (LAD, LAV).

3.   Ledky preferujeme u slabších a méně odnožených porostů.

4.   U dostatečně odnožených rostlin pokud nechceme podporovat další odnožování upřednostňujeme amidickou formu dusíku (stab. močovina).

5.   V aridních oblastech s častým výskytem přísušků je vhodnou dobou pro aplikaci minerálních dusíkatých hnojiv ve vyšších dávkách (70-90 kg N/ha) – stab. močovina.

Z hnojiv použijeme dusičnan amonný (34 % N), močovinu (46 % N), ledek amonný s vápencem (27 % N) nebo ledek amonný s dolomitem (26 % N). Na půdách s nízkým obsahem vodorozpustné síry použijeme hnojiva obsahující vedle dusíku také síru jako např. DASA (26 % N, 13 % S YaraBela SULFAN (24% N 6%S) aj. Vzhledem k tomu, že jsou rostliny často poškozeny mrazem, je méně vhodné použití kapalných hnojiv (kapalná hnojiva využíváme hlavně při jarních přísušcích, kdy potřebujeme aby rostliny co nejdříve regenerovali a z důvodu nedostatku srážek se nám pevná forma hnojiva nerozkládá). Pokud je provedeno regenerační přihnojení včas a vhodně zvolenou dávkou, dochází v krátké době k plné regeneraci porostu. Výsledkem je rychlý vývoj porostu na jaře projevující se intenzivní tvorbou a růstem odnoží.

Produkční hnojení dusíkem – produkční hnojení dusíkem provádíme na počátku sloupkování (BBCH 30 – 31). Dávka dusíku vychází ze zhodnocení aktuálního výživného stavu porostu ozimých pšenic provedeného na základě chemického rozboru rostlin, popřípadě využití dnes již dostupných zařízení na zjištění obsahu N přímo z listu rostliny (Yara N-Tester), odebraných ve fázi BBCH 25. Produkční přihnojení má vytvořit předpoklady k dobrému vývoji porostu a optimální tvorbě výnosotvorných prvků. Bezprostředně jím ovlivňujeme velikost klasu (počet prvků produktivity klasu, klásků a kvítků), podporujeme růst a vývoj odnoží a pozitivně působíme na velikost listové plochy. Koncentrace živin v této vývojové fázi rozhoduje o intenzivním růstu rostlin, který se odvíjí v závislosti na povětrnostních podmínkách. Rostliny pšenice začínají v tomto období produkovat značné množství sušiny a její tvorba předbíhá příjem živin z půdy. Začíná se projevovat tzv. zřeďovací efekt. Přihnojení provedeme dusíkem (DAM-390, SAM, Ledkem amonným s dolomitem (LAD), ledkem amonným s vápencem (LAV), ledkem amonným apod. Produkční hnojení (ve fázi začátku sloupkování) provádíme dávkou 40 -60 kg N/ha. Přitom je třeba vyjít z místních zkušeností a dávku dusíku, pokud by měla překročit 60 kg N/ha, dělíme na 2x. Druhou dávku budeme aplikovat ve fázi BBCH 37 – 39.

Kvalitativní hnojení dusíkem – dělené hnojení a zvláště hnojení kvalitativní podle průběhu povětrnostních podmínek vytváří předpoklady pro zvýšenou technologickou jakost pšenice (obsah bílkovin, mokrého lepku a pekařské kvality zrna). Jak uvádí Baier (1988), pozdní přihnojení dusíkem se s větším efektem uplatní na půdách lehkých a středních, protože ty bývají dusíkem zpravidla hůře zásobeny. Nemusí to být ale vždy pravidlem, protože i na půdách těžkých byly zaznamenány deficience dusíku při nadměrných srážkách, vysokém odběru dusíku předplodinami, nevyváženou bilancí živin při úzké specializaci osevního sledu a také z důvodu sucha, což bývá často velmi aktuální záležitost. Pozdní (kvalitativní) přihnojení dusíkem se provádí zpravidla ve dvou obdobích. U slabších porostů, kde je potřeba posílit asimilační aparát a udržet co nejvyšší počet produktivních odnoží přihnojujeme již velmi brzo a to ve fázi BBCH 37 tj. v období, kdy se objevuje poslední list. Toto přihnojení můžeme zařadit i jako druhé produkční hnojení. Dávku dusíku opět můžeme upřesnit Yara N-Testerem. Ostatní porosty přihnojujeme až na počátku metání tj. ve fázi BBCH 51 dávce kolem 20 – 30 kg N/ha. Pro hnojení v tomto období volíme zpravidla pevná hnojiva, při volbě kapalných hnojiv použijeme aplikační nástavce, jinak hrozí nebezpečí popálení porostu, zvláště pak praporcového listu a klasu, které v daném i následujícím období tvoří převážnou část asimilátů. Proto fungicidní ochrana a výživa praporcového listu a klasu je velmi důležitá. Účinnost pozdního přihnojení je závislá na dobrém zdravotním stavu porostu a na příznivých vláhových poměrech. Dávka dusíku je dávkou navíc a měla by se pohybovat kolem 20 – 30 kg.ha-1. Z hnojiv lze doporučit LV, LAV, roztok močoviny s mikroelementy, ředěný DAM-390.

Hnojení ostatními živinami během vegetace

Příznivý vliv dusíkaté výživy se může projevit pouze tehdy, je-li dostatečně hnojeno i ostatními živinami. Rostliny pšenice by neměly strádat po celou dobu vegetace živinami, tak aby byla zajištěna maximální tvorba sušiny. Jsou – li ostatní vegetační i agrotechnické ukazatele v optimu, můžeme kalkulovat s vysokým výnosem. V průběhu vegetace můžeme provést přihnojení prakticky všemi živinami. Je třeba mít ale na paměti, že jejich využitelnost pro daný porost pšenice může být značně rozdílná v závislosti na povětrnostních podmínkách. K živinám, které můžeme během vegetace aplikovat i v pevných hnojivech patří síra. Zatímco hnojení draslíkem a fosforem směřujeme k základnímu hnojení, síru můžeme aplikovat nejlépe v kombinaci s dusíkatým přihnojením. Za tím účelem volíme i příslušná dusíkatá hnojiva, které síru obsahují. Síra mimo jiné podporuje i příjem dusíku a tím přispívá k jeho efektivnějšímu využití. Hnojení sírou sice výrazněji nezvyšuje výnos zrna, ale pozitivně ovlivňuje především pekařskou jakost. Tento účinek má především pozdní aplikace síry listovými hnojivy ve fázi BBCH 55 např. v hnojivu YaraVita THIOTRAC. K aplikaci lze použít jak makrobiogenní tak mikrobiogenní prvky, ale s ohledem na koncentraci použitých roztoků a množství živin v nich obsažených budou mít větší účinnost ty živiny, které se vyskytují v rostlinách v nižších koncentracích. V těchto případech lze předpokládat jejich pozitivní působení nejen na výnos a kvalitu produkce, ale i na ekonomiku pěstovaných plodin. Z hnojiv jsou vhodná pro mimokořenovou výživu jak hnojiva pevná, tak kapalná. Z pevných hnojiv jsou zvláště výhodná ta, která jsou dobře rozpustná ve vodě: močovina, ledek draselný, hořká sůl. Z kapalných hnojiv DAM–390, LOVODAM, NP roztoky, SAM aj. Vedle toho jsou vyráběna hnojiva přímo určená pro mimokořenovou výživu jako např. Campofort, Klomag, FertiGreen, Hycol, Kalkosan, YaraVita GRAMITREL, YaraVita THIOTRAC, Lamag, Vegaflor aj. Pro mimokořenovou aplikaci hnojiv je třeba dodržovat výrobcem doporučenou koncentraci roztoku.

Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, optimální výživa rostlin je nezbytným předpokladem pro zdárný růst a vývoj rostlin, ale také pro jejich dobrý zdravotní stav. Při nevyrovnané výživě dochází k negativnímu působení na metabolismus rostlin a často jsou významně ovlivňovány nejen výnosotvorné prvky ale i kvalita produktu. Optimálně vedená výživa ozimé pšenice od výběru vhodné předplodiny k základnímu hnojení až po přihnojení jsou předpokladem pro dobrý výnos a vysokou kvalitu vypěstovaného produktu.

Ošetření během vegetace

Ochrana rostlin + použití morforegulátorů – použití herbicidů je dáno zaplevelením pozemku a tlakem plevelných druhů v porostu (z toho důvodu můžeme provádět ozimý herbicidní zásah, tak i jarní), použití insekticidu je dáno výskytem škůdců – rozhodujeme se dle výskytu škůdců a stupně zaplevelení pozemku (porostu).

Morforegulátor:

  • První dávku morforegulátoru můžeme aplikovat pro podpoření odnožování v dávce asi 0,5 l/ha v přípravku s účinnou látkou CCC (pozor na teplotu – musí být vyšší jak 10°C) v kombinaci s manganem (Mn) jakožto mikro prvkem, který má významný vliv na podporu odnožování – BBCH 21.
  • Druhá dávka morforegulátoru se používá pro srovnání odnoží a zpevnění rostliny ve fázi začátku sloupkování (objevení první kolénka) BBCH 30 – 31, v dávce 1 – 1,5 l/ha CCC. Zde je též potřeba vzít potaz odolnost odrůdy k poléhání. Nebo je možné provést aplikaci přípravků s ú. l. CCC + trinexapac-ethyl.

Fungicidy:

  • Zpravidla provádíme dvě ošetření fungicidem, ale je potřeba vzít v úvahu zejména infekční tlak jednotlivých chorob, průběh počasí a odolnost odrůdy k chorobám.
  • 1. aplikace – BBCH (29 – 33) provádíme na konci odnožování až do začátku sloupkování abychom ochránili rostlinu proti stéblolamu, padlí rzi a částečně i proti listovým skvrnitostem. Používáme většinou širokospektrální fungicid.
  • 2. aplikace – BBCH (51) aplikaci provádíme na začátku metání, abychom ochránili praporcový list a klas. Zde používáme azolový fungicid, který chrání rostlinu po delší dobu. Účelem je co nejdéle udržet praporcový list a předcházet fusariozám klasu.

Pokud bude infekční tlak chorob nižší a průběh počasí bude optimální, můžeme provádět pouze jedno ošetření fungicidem BBCH (39 – 49). V tomto případě používáme fungicid, který ochrání rostlinu po delší dobu. V případě vysokého infekčního tlaku a nepříznivého průběhu počasí můžeme zvolit systém třech aplikací fungicidů.

Na závěr bychom chtěli zdůraznit, že při volbě vhodné agrotechniky, ochrany rostlin a použití morforegulátoru je vždy důležité zohlednit vlastní zkušenosti s pěstováním v dané lokalitě, místní podmínky, vlastnosti odrůdy, stav porostu, infekční tlak chorob, výskyt škůdců a plevelů a povětrnostní podmínky stanoviště.

  • Z hlediska zařazení v OP je nejvyšších výnosů dosahováno po luskovinách.
  • Pro ozimý ječmen je základem dobré přípravy půdy a správného založení porostu tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou.
  • Vhodný termín výsevu dává ozimému ječmeni možnost začít odnožovat na podzim, přitom nepřerůst a otužením se připravit na přezimování. Pro většinu pěstovaných odrůd je v ŘVO a BVO vhodný termín setí mezi 15. a 25. 9. Obecně lze považovat za hrubou chybu setí před 10. 9. a po 5. 10.
  • Výsevní množství by nemělo překročit 4 MKZ/ha, u semenářských porostů 3,5 MKZ/ha. V přehoustlých porostech se zkracuje klas, snižuje se HTZ, zvyšuje poléhavost porostu a dochází k výnosové depresi.
  • Ozimý ječmen patří k plodinám méně náročným na výživu. Praxí je často považován za „doběrnou“ plodinu, je většinou pěstován extenzivně, s minimálními vstupy, na základní dávce hnojení a při minimálním využití pesticidů. Pro základní intenzitu pěstování lze doporučit celkovou dávku dusíku 60 až 90 kg/ha ve 2 až 3 termínech (1. 30 kg základní dávka před setím v NPK, 2. 30 kg regenerační v ledkové formě, 3. dle stavu porostu i „produkční“ dávka, kde je možné použít i tekutá hnojiva), bez použití fungicidů a morforegulátorů. Při zvýšené intenzitě pěstování použijeme dávku dusíku navýšenou o 20 – 30 kg (zvýšením regenerační a produkční dávky) s aplikací minimálně 1, optimálně 2 fungicidů a s použitím morforegulátoru.

  • Žito není příliš náročné na předplodinu (optimálně zařazení po luskovinách, jetelovinách, raných bramborách, řepce, lze zařadit i po horších předplodinách, jakými jsou např. obilniny).
  • U ozimého žita jsou v současnosti využívány dva typy odrůd.
    1. Odrůdy typu volně se opylujících populací, které jsou plastičtější, málo náročné na podmínky pěstování a na intenzitu agrotechnických opatření. Je u nich jednodušší a také levnější výroba osiva. Mají však menší výnosy. Délka stébla těchto odrůd je střední až delší, a proto jsou náchylnější k poléhání a je proto účelné u nich používat morforegulátory.
  • 2. Odrůdy hybridní, využívající principu heterózního efektu k dosahování zvýšeného výnosu zrna (oproti odrůdám populačním asi o 10 až 15 %). Vyššího výnosu zrna je dosahováno díky vyššímu počtu zrn v klase a schopnosti zvýšeného produktivního zahuštění porostu. Zrno těchto odrůd je však drobnější, s nižší HTS a nižší mlynářskou výtěžností. Většinou mají nižší odolnost proti plísni sněžné a listovým houbovým chorobám. Problémem bývá v některých letech zvýšený výskyt námele v klasech. Odrůdy mají kratší stéblo s dobrou odolností proti poléhání. U hybridních odrůd je složitější výroba osiva, která zvyšuje cenu osiva pro spotřebitele. Toto zvýšení je částečně kompenzováno potřebou nižšího výsevku.
  • Doporučená hloubka výsevu v rozmezí asi 2,5 až 4 cm. Optimální je co nejmenší meziřádková vzdálenost, která umožňuje vytvořit rostlině optimální úživný prostor. Není příliš dobré, pokud je meziřádková vzdálenost větší než 12 cm.
    Rostlina žita na počátku zimy by měla mít optimálně vytvořeny alespoň 2 až 3 odnože (žito tvoří výnos převážně na podzimních odnožích) a měla by mít relativně krátké, pevné, k zemi přitisknuté listy. Porost by měl být kompletní, dobře zapojený.
  • V polohách do 400 m.n.m. je konečný termín výsevu žita 5. 10., v polohách 400 – 500 m.n.m. 30. 10., v polohách 500 – 600 m.n.m. 25. 9., nad 600 m.n.m.20. 9.
  • Pro všechny odrůdy typu populace se doporučuje výsevek v množství 3,0 až 3,5 MKZ/ha v příznivých podmínkách a 3,5 až 4,0 MKZ/ha v méně příznivých podmínkách. V mimořádně nepříznivých podmínkách nebo při opožděném setí je vhodné zvýšit výsevek asi o 0,5 MKZ/ha (120 až 150 kg). U hybridních odrůd žita se doporučuje snížit výsevek asi o 0,5 až 1 MKZ/ha vzhledem k intenzivnějšímu odnožování rostlin těchto odrůd. Výsevek u těchto odrůd může být v některých případech i nižší než 100 kg osiva na 1 ha.
  • Žito je obilnina, která není náročná na intenzívní výživu. Dusík před setím nedodáváme buď vůbec (po dobré předplodině), nebo jen v nízké dávce (20 až 30 kg N/ha), aby jej byly schopny malé rostlinky využít. Jarní hnojení dusíkem v regenerační dávce co nejdříve v období odnožování. Použijeme dávku asi 30 až 40 kg N/ha a to ve formě granulovaného LAV. Další přihnojení (produkční) dusíkem provedeme v období sloupkování (BBCH 32 až 37) opět v dávce 30 až 40 kg N/ha. Je možné použít hnojivo v pevné i kapalné formě. Třetí jarní přihnojení není zpravidla u žita potřebné. Celková dávka dusíku během vegetace by měla být asi 70 až 90 kg N/ha.
  • Významným intenzifikačním faktorem u žita je použití morforegulátorů. Ty u žita používáme především pro zkrácení a zpevnění stébla a zabránění předčasnému a silnému poléhání. Použití morforegulátorů pro zahuštění porostu a vyrovnání odnoží aplikací v období odnožování (BBCH 25 až 29) není zpravidla u žita žádoucí, a to především u hybridních odrůd. Jako vysoce efektivní se jeví aplikace morforegulátorů v období intenzívního dlouživého růstu stébla, tj. na konci sloupkování (BBCH 37 až 45). Je třeba použít morforegulátorů na bázi etephonu. Přípravky se aplikují v dávce 1,0 až 1,25 l/ha. Použití morforegulátorů je účelné v podmínkách vyšší intenzity. Naopak v podmínkách méně intenzívních, kde nehrozí silné a předčasné poléhání je lépe morforegulátory nepoužívat.

Tritikale ozimé

  • Příprava půdy je podobná jako pro pšenici a řídí se podle předplodiny, tritikale dobře reaguje na minimální zpracování, tj. mělké kypření půdy do hloubky 8 – 10 cm místo orby, zejména po pozdě sklizených předplodinách.
  • Termín výsevu je třeba dodržet mezi 15. 9. – 10. 10., setí po 20. 10. zvyšuje riziko vyzimování. Výsevek do 3 MKZ/ha je v lepších podmínkách dostačující, v horších podmínkách 3,5 MKZ/ha, a pouze ve zhoršených podmínkách 4 MKZ/ha.
  • Hnojení N je možné vedle regenerační dávky rozdělit na produkční (ve sloupkování) a pozdní (v metání). Celková doporučená dávka je 50 – 70 kg/ha, po slabších předplodinách 70 – 90 kg/ha. Podzimní hnojení N není zpravidla nutné.
  • Včasná sklizeň je důležitá z hlediska krátkého posklizňového dozrávání, aby nedošlo k porůstání zrna a tím snížení nutriční hodnoty.

Kukuřice

  1. Zařazení v osevním postupu

Kukuřice je teplomilná jednoletá plodina s vysokou produkcí biomasy. Je tolerantní k předplodinám, ale velmi citlivá na:

  • utužení půdy
  • nedostatek živin
  • nedostatek vody v červnu a červenci

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • luskoviny
  • řepka
  • okopaniny
  • jeteloviny – pozor na vysoký obsah dusíku, který může u silážní kukuřice zvýšit riziko poléhání

Nevhodné předplodiny

  • kukuřice po kukuřici – riziko fuzárií, zavíječe kukuřičného a bázlivce kukuřičného
  • slunečnice – sdílí některé choroby a má vysoké nároky na draslík

Poznámky k organickým zbytkům

  • Vysoké množství posklizňových zbytků vyžaduje kvalitní zapravení.
  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  1. Půdní podmínky a pH

Kukuřice je náročná na:

  • teplo
  • vodu
  • živiny
  • strukturu půdy

Vhodné půdy

  • hlinité až jílovitohlinité půdy
  • hluboké a úrodné půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • studené a těžké jíly
  • písčité půdy s nízkou schopností zadržovat vodu
  • utužené půdy

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,2.
  • Při pH pod 5,8 klesá příjem fosforu a zinku.
  • Vápnění je vhodné provádět již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je rychlé jarní prohřátí, vytvoření kypré půdy a zajištění rovnoměrného vzcházení.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 20–25 cm
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy je možná, je však nutné dávat pozor na utužení a pomalejší jarní mineralizaci

Kukuřice potřebuje teplou půdu. Velké a hrubé hroudy proto mohou způsobit problémy při setí a vzcházení.

  1. Termín setí

Kukuřice je teplomilná plodina, proto se vysévá až po dostatečném prohřátí půdy.

Optimální termín

  • konec dubna až první polovina května
  • minimální teplota půdy 10–12 °C v hloubce přibližně 5 cm

Důsledky pozdního setí

  • zkrácení vegetační doby
  • snížení počtu zrn v palici
  • zvýšení rizika poškození suchem v červnu a červenci
  • snížení výnosu siláže i zrna
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle podmínek stanoviště a způsobu využití kukuřice.

Kukuřice na zrno

  • Dobré podmínky: 7,5–8,5 rostlin/m²
  • Běžné podmínky: 7,0–7,5 rostlin/m²
  • Horší podmínky: 6,5–7,0 rostlin/m²

Kukuřice na siláž

  • Dobré podmínky: 8,5–9,5 rostlin/m²
  • Běžné podmínky: 8,0–8,5 rostlin/m²
  • Horší podmínky: 7,5–8,0 rostlin/m²

Poznámky

  • Příliš vysoký výsevek vede k tvorbě tenkých stonků, poléhání a nižší hmotnosti tisíce zrn.
  • Příliš nízký výsevek vede k tvorbě silných rostlin, ale může snížit celkový výnos.
  1. Hnojení

Kukuřice je velmi náročná na živiny, zejména na dusík, fosfor, draslík a zinek.

Dusík

Celková doporučená dávka:

  • 120–200 kg N/ha podle půdy a cílového výnosu
  • na lehkých půdách se používají vyšší dávky
  • na těžkých půdách se používají nižší dávky

Rozdělení dávek:

  1. Základní dávka před setím: 40–60 kg N/ha
  2. Startovací dávka při setí: 10–20 kg N/ha, například DAM, močovina nebo LAV
  3. Hnojení v řádcích v BBCH 14–16: 40–80 kg N/ha
  4. Přihnojení před sloupkováním v BBCH 30–32: 30–60 kg N/ha

Fosfor

  • doporučená dávka 60–90 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro tvorbu kořenového systému a raný růst
  • použití startovacích hnojiv může výrazně zvýšit výnos

Draslík

  • doporučená dávka 120–180 kg K₂O/ha
  • kukuřice má mimořádně vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 20–40 kg S/ha
  • zlepšuje využití dusíku rostlinami

Zinek

  • deficit zinku patří mezi nejčastější nedostatky kukuřice
  • lze aplikovat ZnSO₄ nebo listové hnojivo obsahující zinek
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní herbicidní systém je zpravidla nejspolehlivější.
  • Postemergentní herbicidy se volí podle konkrétního zaplevelení.
  • Při chladném jarním počasí je nutné dávat pozor na možnou fytotoxicitu.

Fungicidy

  • Kukuřice má obvykle nižší tlak houbových chorob.
  • Fungicidní zásah se provádí pouze při výskytu chorob, například helminthosporióz nebo fuzárií.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce kukuřice patří:

  • zavíječ kukuřičný
  • bázlivec kukuřičný
  • drátovci

Ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců. Použít lze také biologické metody, například přípravky nebo organismy na bázi rodu Trichogramma.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u kukuřice běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Kukuřice na zrno

  • optimální vlhkost při sklizni je 25–30 %
  • pozdní sklizeň zvyšuje ztráty a riziko výskytu fuzárií
  • může docházet k lámání palic a rostlin

Kukuřice na siláž

  • optimální obsah sušiny při sklizni je 30–35 %
  • příliš brzká sklizeň vede k nízkému obsahu škrobu
  • příliš pozdní sklizeň zhoršuje dusání a zvyšuje ztráty při fermentaci

Shrnutí

Kukuřice dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních teplomilných plodin, kukuřice však vyžaduje dostatečně prohřátou půdu a rovnoměrně připravené seťové lůžko.

Optimální termín setí je od konce dubna do poloviny května, kdy teplota půdy v hloubce přibližně 5 cm dosahuje alespoň 10–12 °C.

Výsevek se pohybuje přibližně mezi 6,5–9,5 rostliny/m² podle způsobu využití, půdních podmínek a dostupnosti vody.

Celková dávka dusíku činí přibližně 120–200 kg N/ha a rozděluje se do dvou až čtyř termínů. Kukuřice má zároveň vysokou potřebu fosforu, draslíku, síry a zinku.

Ošetření během vegetace zahrnuje především herbicidní ochranu, případně insekticidní zásah proti zavíječi a dalším škůdcům. Fungicid se používá pouze při skutečném výskytu chorob.

Včasné určení termínu sklizně je zásadní pro zachování kvality zrna i siláže a omezení sklizňových a fermentačních ztrát.

Olejniny

MÁK SETÝ – OZIMÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Mák ozimý je náročná plodina na osevní postup, podobně jako mák jarní. Lépe však využívá zimní vláhu a má vyšší výnosový potenciál.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen a tritikale
  • luskoviny
  • řepka při dobrém zapravení posklizňových zbytků
  • okopaniny
  • kukuřice na siláž

Nevhodné předplodiny

  • mák po máku – minimální interval návratu je 4 roky
  • slunečnice – sdílí choroby a má vysoké nároky na draslík
  • brukvovité meziplodiny – riziko chorob kořenů

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Mák nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Mák ozimý je náročnější než mák jarní, protože musí bezpečně přezimovat.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko vymrzání
  • utužené půdy
  • studené půdy
  • písčité půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,5–7,5.
  • Při pH pod 6 klesá příjem vápníku, hořčíku a bóru.
  • Mák je velmi citlivý na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rovnoměrné vzcházení, pevné uložení osiva a vytvoření silné listové růžice před zimou.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • jemná a rovná předseťová příprava bez hrud
  • minimalizace zpracování půdy je možná pouze na lehkých půdách

Mák má velmi drobné semeno, proto vyžaduje perfektně připravené seťové lůžko.

  1. Termín setí

Termín setí je kritický, protože rozhoduje o schopnosti porostu bezpečně přezimovat.

Optimální termín

  • od 20. srpna do 10. září

Nevhodné termíny

  • Příliš rané setí vede k přerůstání porostu a horšímu otužení rostlin.
  • Pozdní setí po 15. září vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko vymrznutí.

Mák musí do zimy vytvořit:

  • 6–8 pravých listů
  • kořen dlouhý minimálně 10–15 cm
  • kořenový krček o průměru 6–10 mm
  • nízkou a nepřerostlou listovou růžici
  1. Výsevek

Mák má extrémně drobné semeno, proto je správné stanovení výsevku zásadní.

Doporučený výsevek

  • Dobré podmínky: 1,0–1,2 milionu semen/ha
  • Běžné podmínky: 1,2–1,4 milionu semen/ha
  • Horší podmínky: 1,4–1,6 milionu semen/ha

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 80–120 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a výskytu chorob.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  1. Hnojení

Mák je velmi náročný zejména na vápník, hořčík, bór a dusík.

Dusík

Celková doporučená dávka:

  • 80–120 kg N/ha
  • dávku rozdělit do dvou až tří termínů

Rozdělení dávek:

  1. Podzimní dávka: 20–30 kg N/ha, pouze při slabém porostu
  2. Regenerační hnojení na začátku jara: 40–60 kg N/ha
  3. Produkční hnojení v BBCH 30–32: 20–30 kg N/ha

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro správný vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • mák má vysokou potřebu draslíku

Vápník

  • vápník je pro mák zásadním prvkem
  • CaO nebo CaCO₃ se aplikuje již k předplodině
  • při nedostatku lze použít listovou aplikaci vápníku

Hořčík

  • doporučená dávka 20–40 kg MgO/ha
  • lze použít Kieserit nebo listovou aplikaci

Bór

  • doporučená dávka 200–400 g B/ha
  • bór je pro mák kritickým prvkem
  • aplikuje se na podzim i na jaře
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní herbicidní systém je zpravidla nejspolehlivější.
  • Postemergentní herbicidy je nutné používat opatrně kvůli citlivosti máku.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • plíseň máku
  • helmintosporiózy
  • fuzária

Podle infekčního tlaku se provádí jeden až dva fungicidní zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • krytonosci
  • bejlomorka
  • mšice

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u máku běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Mák ozimý dozrává dříve než mák jarní, často již koncem června.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 8–12 %
  • porost nepřesušit, protože hrozí vypadávání semen
  • při nerovnoměrném dozrávání lze podle potřeby provést desikaci

Pozdní sklizeň vede k vysokým ztrátám.

Shrnutí

Mák ozimý dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních ozimých plodin, mák však vyžaduje perfektně připravené seťové lůžko a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je od 20. srpna do 10. září. Pozdní setí výrazně zvyšuje riziko vymrznutí rostlin.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 1,0–1,6 milionu semen/ha. Celková dávka dusíku je 80–120 kg N/ha a doplňuje se vyššími dávkami vápníku, hořčíku, draslíku a bóru.

Ošetření během vegetace zahrnuje především preemergentní herbicidní ochranu, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá zejména kvůli riziku vypadávání semen.

MÁK SETÝ – JARNÍ

  1. Zařazení v osevním postupu

Mák jarní je náročná plodina na osevní postup, citlivá na choroby a půdní podmínky. Vyžaduje dlouhý interval návratu a kvalitní předplodinu.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen a tritikale
  • luskoviny
  • řepka při dobrém zapravení posklizňových zbytků
  • okopaniny
  • kukuřice na siláž

Nevhodné předplodiny

  • mák po máku – minimální interval návratu je 4 roky
  • slunečnice – sdílí choroby a má vysoké nároky na draslík
  • brukvovité meziplodiny – riziko chorob kořenů

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Mák nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Mák jarní je velmi citlivý na půdní podmínky a dostupnost vláhy, zejména v raných růstových fázích.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly
  • utužené půdy
  • studené půdy
  • písčité půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,5–7,5.
  • Při pH pod 6 klesá příjem vápníku, hořčíku a bóru.
  • Mák je extrémně citlivý na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé jarní prohřátí, rovnoměrné vzcházení a perfektně připravené seťové lůžko.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • jemná a rovná předseťová příprava bez hrud
  • minimalizace zpracování půdy je možná pouze na lehkých půdách

Mák má velmi drobné semeno, proto vyžaduje perfektně připravený povrch půdy.

  1. Termín setí

Mák jarní patří mezi velmi rané jarní plodiny.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní vjezd techniky
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení počtu tobolek
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení hmotnosti tisíce semen a celkového výnosu
  • zhoršení kvality semene
  1. Výsevek

Mák má extrémně drobné semeno, proto je správné stanovení výsevku zásadní.

Doporučený výsevek

  • Dobré podmínky: 1,0–1,2 milionu semen/ha
  • Běžné podmínky: 1,2–1,4 milionu semen/ha
  • Horší podmínky: 1,4–1,6 milionu semen/ha

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 80–120 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a výskytu chorob.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  1. Hnojení

Mák je velmi náročný zejména na vápník, hořčík, bór a dusík.

Dusík

Celková doporučená dávka:

  • 60–100 kg N/ha
  • dávku rozdělit do dvou termínů

Rozdělení dávek:

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 20–30 kg N/ha
  2. Produkční hnojení v BBCH 30–32: 30–50 kg N/ha

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro správný vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • mák má vysokou potřebu draslíku

Vápník

  • vápník je pro mák zásadním prvkem
  • CaO nebo CaCO₃ se aplikuje již k předplodině
  • při nedostatku lze použít listovou aplikaci vápníku

Hořčík

  • doporučená dávka 20–40 kg MgO/ha
  • lze použít Kieserit nebo listovou aplikaci

Bór

  • doporučená dávka 200–400 g B/ha
  • bór je pro mák kritickým prvkem
  • aplikuje se na jaře v BBCH 14–18 a před butonizací
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní herbicidní systém je zpravidla nejspolehlivější.
  • Postemergentní herbicidy je nutné používat opatrně kvůli citlivosti máku.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • plíseň máku
  • helmintosporiózy
  • fuzária

Podle infekčního tlaku se provádí jeden až dva fungicidní zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • krytonosci
  • bejlomorka
  • mšice

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u máku běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Mák jarní dozrává v červenci až srpnu.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 8–12 %
  • porost nepřesušit, protože hrozí vypadávání semen
  • při nerovnoměrném dozrávání lze podle potřeby provést desikaci

Pozdní sklizeň vede k vysokým ztrátám.

Shrnutí

Mák jarní dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních plodin, mák však vyžaduje perfektně připravené seťové lůžko a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 1,0–1,6 milionu semen/ha. Celková dávka dusíku je 60–100 kg N/ha a doplňuje se vyššími dávkami vápníku, hořčíku, draslíku a bóru.

Ošetření během vegetace zahrnuje především preemergentní herbicidní ochranu, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá zejména kvůli riziku vypadávání semen.

HOŘČICE BÍLÁ

Hořčice bílá se pěstuje jako plodina na semeno, zelené hnojení nebo meziplodina. Vyznačuje se nízkými nároky a rychlým růstem.

  1. Zařazení v osevním postupu

Hořčice bílá je rychle rostoucí brukvovitá plodina.

Možnosti využití

  • jako hlavní plodina pěstovaná na semeno
  • jako meziplodina
  • jako zelené hnojení
  • jako součást směsek

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • luskoviny
  • kukuřice na siláž
  • okopaniny

Nevhodné předplodiny

  • řepka
  • hořčice, ředkev a další brukvovité meziplodiny – sdílejí stejné choroby a škůdce
  • slunečnice – vyšší tlak chorob a vysoké nároky na draslík

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Hořčice nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Hořčice bílá je relativně nenáročná plodina, ale v počátečních fázích růstu je citlivá na sucho.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko hnilob
  • utužené půdy
  • extrémně lehké půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,5.
  • Hořčice snáší také mírně kyselé půdy.
  • Vápnění je vhodné provádět již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé vzcházení, rovnoměrný porost a jemnou seťovou brázdu.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm při pěstování jako hlavní plodiny
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy je možná, protože hořčice je poměrně tolerantní

Hořčice má malé semeno, proto vyžaduje kvalitně připravené seťové lůžko.

  1. Termín setí

Hořčice bílá je rychle rostoucí jarní plodina, lze ji však vysévat také později jako meziplodinu.

Optimální termín při pěstování na semeno

  • konec března až polovina dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení počtu šešulí
  • zvýšení rizika poškození suchem
  • snížení hmotnosti tisíce semen a celkového výnosu

Termín setí jako meziplodiny

  • červenec až srpen
  • díky rychlému růstu poskytuje velmi dobré krytí půdy
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle způsobu využití hořčice.

Hořčice bílá pěstovaná na semeno

Dobré podmínky:

  • výsevek 6–8 kg/ha
  • přibližně 1,0–1,2 milionu semen/ha

Běžné podmínky:

  • výsevek 8–10 kg/ha
  • přibližně 1,2–1,4 milionu semen/ha

Horší podmínky:

  • výsevek 10–12 kg/ha
  • přibližně 1,4–1,6 milionu semen/ha

Hořčice bílá pěstovaná jako meziplodina

  • 8–12 kg/ha v čisté kultuře
  • 4–6 kg/ha ve směskách

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 80–120 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  1. Hnojení

Hořčice má střední nároky na živiny, ale dobře reaguje zejména na dusík a síru.

Dusík

Celková doporučená dávka:

  • 40–80 kg N/ha
  • příliš vysoké dávky zvyšují riziko poléhání a mohou snížit obsah oleje

Rozdělení dávek:

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 20–40 kg N/ha
  2. Produkční dávka v BBCH 30–32: 20–40 kg N/ha

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • zlepšuje využití dusíku a tvorbu oleje

Hořčík

  • doporučená dávka 10–20 kg MgO/ha
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní herbicidní systém je zpravidla nejspolehlivější.
  • Postemergentní herbicidy je nutné používat opatrně kvůli citlivosti brukvovitých plodin.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • plíseň brukvovitých
  • fomová hniloba
  • alternáriová skvrnitost

Jeden fungicidní zásah obvykle postačuje.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • dřepčíci – kritičtí zejména na jaře
  • krytonosci
  • mšice

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u hořčice běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Hořčice bílá dozrává v červenci až srpnu.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 8–12 %
  • porost nepřesušit, protože hrozí vypadávání semen
  • při nerovnoměrném dozrávání lze podle potřeby provést desikaci

Pozdní sklizeň vede k vysokým ztrátám.

Shrnutí

Hořčice bílá dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních plodin, hořčice však vyžaduje jemnou seťovou brázdu a rovný povrch.

Optimální termín setí při pěstování na semeno je od konce března do poloviny dubna. Pozdní setí snižuje výnos.

Výsevek se podle podmínek a způsobu využití pohybuje přibližně mezi 6–12 kg/ha. Celková dávka dusíku je 40–80 kg N/ha a doplňuje se fosforem, draslíkem a sírou.

Ošetření během vegetace zahrnuje především preemergentní herbicidní ochranu, zpravidla jeden fungicidní zásah a insekticidní ošetření proti dřepčíkům a dalším škůdcům.

Včasná sklizeň je důležitá zejména kvůli riziku vypadávání semen.

Píciny

JETEL LUČNÍ

Dvouletá pícnina s vysokou produkcí biomasy a schopností fixace dusíku. Je citlivá na utužení a přemokření půdy.

  1. Zařazení v osevním postupu

Jetel luční je vysoce hodnotná pícnina a vynikající předplodina pro obilniny díky:

  • fixaci dusíku v množství přibližně 80–150 kg N/ha za rok
  • zlepšení struktury půdy
  • potlačení plevelů

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • okopaniny
  • mák
  • řepka při dobrém zapravení posklizňových zbytků

Nevhodné předplodiny

  • jeteloviny – jetel, vojtěška a tolice
  • luskoviny – hrách, bob, peluška a sója
  • meziplodiny s vysokým podílem leguminóz

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Jetel nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Jetel luční je náročný na půdní reakci a provzdušnění, ale méně náročný na zásobu živin.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko hniloby kořenů
  • utužené půdy
  • extrémně lehké půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,2.
  • Při pH pod 5,8 klesá fixace vzdušného dusíku.
  • Jetel je citlivý na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rovnoměrné vzcházení, jemnou seťovou brázdu a pevné uložení osiva.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy je možná pouze na lehkých půdách

Jetel má velmi drobné semeno, proto vyžaduje perfektně připravený povrch půdy.

  1. Termín setí

Jetel luční lze vysévat:

  • na jaře – hlavní termín
  • na podzim – méně častý způsob s vyšším rizikem vymrznutí
  • jako podsev do jařin – nejčastější způsob

Optimální termín jarního setí

  • konec března až polovina dubna

Podsev do jařin

  • nejčastěji s jarním ječmenem nebo ovsem
  • jetel se vysévá ihned po výsevu obilniny

Důsledky pozdního setí

  • slabé zakořenění
  • nižší výnos v prvním užitkovém roce
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle způsobu setí a podmínek stanoviště.

Čistá kultura

Dobré podmínky:

  • 8–10 kg/ha
  • přibližně 12–14 milionů semen/ha

Běžné podmínky:

  • 10–12 kg/ha
  • přibližně 14–16 milionů semen/ha

Horší podmínky:

  • 12–14 kg/ha
  • přibližně 16–18 milionů semen/ha

Podsev do obilniny

  • 6–8 kg/ha jetele
  • standardní výsevek obilniny

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 300–400 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko chorob.
  • Příliš nízký výsevek zvyšuje riziko zaplevelení.
  1. Hnojení

Jetel je silná symbiotická luskovina, která si dusík váže sama.

Dusík

  • doporučená startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku potlačují činnost hlízkových bakterií

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • jetel má vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu s hlízkovými bakteriemi.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Možnosti herbicidního ošetření jsou omezené.
  • Nejčastěji se používá mechanické ošetření nebo podsev do jařin.
  • Preemergentní herbicidy lze použít pouze u čisté kultury.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • antraknóza
  • padlí
  • skvrnitosti

Fungicidní ošetření se provádí pouze při vysokém infekčním tlaku.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • mšice
  • nosatci

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u jetele lučního běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Jetel luční se sklízí na píci, senáž nebo seno.

Termíny sečí

  1. První seč: konec května až začátek června
  2. Druhá seč: červenec až srpen
  3. Třetí seč při dobrých podmínkách: září

Kvalita píce

  • Nejvyšší kvality dosahuje píce při začátku květu.
  • Pozdní sklizeň vede k vyššímu obsahu vlákniny a nižší stravitelnosti.

Shrnutí

Jetel luční dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních plodin, jetel však vyžaduje jemnou seťovou brázdu a rovný povrch.

Optimální termín setí je od konce března do poloviny dubna. Často se také vysévá jako podsev do jařin.

Výsevek se podle podmínek a způsobu setí pohybuje mezi 8–14 kg/ha. Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Možnosti ošetření během vegetace jsou omezené. Jetel je citlivý zejména na utužení a zamokření půdy.

Sklizeň probíhá dvakrát až třikrát ročně. Nejvyšší kvality dosahuje píce při začátku květu.

JETEL NACHOVÝ – INKARNÁT

Jednoletá až krátkodobě dvouletá pícnina s rychlým jarním růstem a vysokou produkcí biomasy. Je vhodná také jako meziplodina.

  1. Zařazení v osevním postupu

Jetel nachový je rychle rostoucí jetelovina, kterou lze využít:

  • jako jednoletou pícninu
  • jako meziplodinu
  • jako zelené hnojení
  • jako součást jarních směsek

Fixuje přibližně 80–120 kg N/ha, zlepšuje strukturu půdy a potlačuje plevele.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • okopaniny
  • mák
  • řepka při dobrém zapravení posklizňových zbytků

Nevhodné předplodiny

  • jeteloviny – jetel luční, vojtěška a tolice
  • luskoviny – hrách, bob, peluška a sója
  • meziplodiny s vysokým podílem leguminóz

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Jetel nachový nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Jetel nachový je méně náročný než jetel luční, ale v počátečních fázích růstu je citlivý na sucho.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko hniloby kořenů
  • utužené půdy
  • extrémně lehké půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,2.
  • Při pH pod 5,8 klesá fixace vzdušného dusíku.
  • Jetel je citlivý na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé vzcházení, jemnou seťovou brázdu a pevné uložení osiva.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy je možná pouze na lehkých půdách

Jetel nachový má drobné semeno, proto vyžaduje perfektně připravený povrch půdy.

  1. Termín setí

Jetel nachový lze vysévat:

  • na jaře – hlavní termín
  • na podzim – jako meziplodinu nebo krycí porost
  • do směsek s ovsem, žitem nebo tritikalem

Optimální termín jarního setí

  • konec března až polovina dubna

Podzimní setí jako meziplodina

  • srpen až začátek září

Důsledky pozdního setí

  • slabé zakořenění
  • nižší výnos biomasy
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle způsobu využití a podmínek stanoviště.

Čistá kultura pěstovaná na píci nebo semeno

Dobré podmínky:

  • 12–14 kg/ha
  • přibližně 18–20 milionů semen/ha

Běžné podmínky:

  • 14–16 kg/ha
  • přibližně 20–22 milionů semen/ha

Horší podmínky:

  • 16–18 kg/ha
  • přibližně 22–24 milionů semen/ha

Meziplodina

  • 10–12 kg/ha

Směsky s ovsem

  • 8–10 kg/ha jetele
  • 40–60 kg/ha ovsa

Směsky s tritikalem

  • 8–10 kg/ha jetele
  • 60–80 kg/ha tritikale

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 250–350 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko chorob.
  • Příliš nízký výsevek zvyšuje riziko zaplevelení.
  1. Hnojení

Jetel nachový je symbiotická luskovina, která si dusík váže sama.

Dusík

  • doporučená startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku potlačují činnost hlízkových bakterií

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • jetel má vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu s hlízkovými bakteriemi.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Možnosti herbicidního ošetření jsou omezené.
  • Nejčastěji se používá mechanické ošetření nebo výsev do směsek.
  • Preemergentní herbicidy lze použít pouze u čisté kultury.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • antraknóza
  • padlí
  • skvrnitosti

Fungicidní ošetření se provádí pouze při vysokém infekčním tlaku.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • mšice
  • nosatci

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u jetele nachového běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Jetel nachový se sklízí:

  • na píci – obvykle jedna až dvě seče
  • na zelené hnojení
  • na semeno – méně častý způsob využití

Termíny sečí

  1. První seč: květen až začátek června
  2. Druhá seč při dobrých podmínkách: červenec až srpen

Kvalita píce

  • Nejvyšší kvality dosahuje píce při začátku květu.
  • Pozdní sklizeň vede k vyššímu obsahu vlákniny a nižší stravitelnosti.

Shrnutí

Jetel nachový dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních pícnin, jetel však vyžaduje jemnou seťovou brázdu a rovný povrch.

Optimální termín jarního setí je od konce března do poloviny dubna. Jako meziplodina se vysévá od srpna do začátku září.

Výsevek se podle podmínek a způsobu využití pohybuje mezi 12–18 kg/ha. Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Možnosti ošetření během vegetace jsou omezené. Jetel je citlivý zejména na utužení a zamokření půdy.

Sklizeň probíhá jednou až dvakrát ročně. Nejvyšší kvality dosahuje píce při začátku květu.

VOJTĚŠKA SETÁ

Dlouhodobá pícnina s mimořádně vysokou produkcí biomasy, hlubokým kořenovým systémem a vysokou schopností fixace dusíku.

  1. Zařazení v osevním postupu

Vojtěška je nejvýznamnější víceletou pícninou s mimořádně vysokou předplodinovou hodnotou.

Fixuje přibližně 150–250 kg N/ha za rok, zlepšuje strukturu půdy a vytváří hluboký kořenový systém dosahující přibližně 2–4 metrů.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • okopaniny
  • mák
  • řepka při dobrém zapravení posklizňových zbytků

Nevhodné předplodiny

  • jeteloviny – jetel, tolice a inkarnát
  • luskoviny – hrách, bob, peluška a sója
  • vojtěška po vojtěšce – minimální interval návratu je 4–6 let

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Vojtěška nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Vojtěška je mimořádně náročná na hodnotu pH a provzdušnění půdy. Díky hlubokému kořenovému systému je však velmi tolerantní k suchu.

Vhodné půdy

  • hlinité až jílovitohlinité půdy
  • hluboké a úrodné půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • půdy s vysokou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko hniloby kořenů
  • utužené půdy
  • extrémně lehké půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu
  • kyselé půdy

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,5–7,5.
  • Při pH pod 6,2 dramaticky klesá fixace vzdušného dusíku.
  • Vojtěška patří mezi plodiny nejcitlivější na kyselost půdy, proto je nutné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je umožnit hluboké zakořenění, zajistit rovnoměrné vzcházení a vytvořit jemnou seťovou brázdu.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 20–25 cm
  • jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy není vhodná kvůli riziku utužení

Vojtěška má velmi drobné semeno, proto vyžaduje perfektně připravený povrch půdy.

  1. Termín setí

Vojtěšku lze vysévat:

  • na jaře – hlavní termín
  • na podzim – rizikový způsob vhodný pouze v teplých oblastech
  • jako podsev do jařin – často používaný způsob

Optimální termín jarního setí

  • konec března až polovina dubna

Podzimní setí

  • během srpna
  • rostliny musí před zimou vytvořit 4–6 listů

Důsledky pozdního setí

  • slabé zakořenění
  • nižší výnos v prvním užitkovém roce
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle způsobu setí a podmínek stanoviště.

Čistá kultura

Dobré podmínky:

  • 12–14 kg/ha
  • přibližně 18–20 milionů semen/ha

Běžné podmínky:

  • 14–16 kg/ha
  • přibližně 20–22 milionů semen/ha

Horší podmínky:

  • 16–18 kg/ha
  • přibližně 22–24 milionů semen/ha

Podsev do obilniny

  • 8–10 kg/ha vojtěšky
  • standardní výsevek obilniny

Poznámky

  • Cílový stav porostu je 250–350 rostlin/m².
  • Příliš vysoký výsevek vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko chorob.
  • Příliš nízký výsevek zvyšuje riziko zaplevelení.
  1. Hnojení

Vojtěška je silná symbiotická luskovina, která si dusík váže sama.

Dusík

  • doporučená startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku potlačují činnost hlízkových bakterií

Fosfor

  • doporučená dávka 60–90 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 120–180 kg K₂O/ha
  • vojtěška má mimořádně vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 20–40 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník

  • vápník je pro vojtěšku klíčovým prvkem
  • CaO nebo CaCO₃ se aplikuje již k předplodině
  • vojtěška nesnáší nízké pH půdy

Hořčík

  • doporučená dávka 20–40 kg MgO/ha
  • lze použít Kieserit nebo listovou aplikaci
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Možnosti herbicidního ošetření jsou omezené.
  • Nejčastěji se používá mechanické ošetření nebo podsev do jařin.
  • Preemergentní herbicidy lze použít pouze u čisté kultury.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • antraknóza
  • fuzária
  • padlí

Fungicidní ošetření se provádí pouze při vysokém infekčním tlaku.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • mšice
  • nosatci

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se u vojtěšky běžně nepoužívají.
  1. Sklizeň

Vojtěška se sklízí na píci, senáž nebo seno.

Termíny sečí

  1. První seč: konec května až začátek června
  2. Druhá seč: červenec
  3. Třetí seč: srpen až září
  4. V teplých oblastech lze provést také čtvrtou seč.

Kvalita píce

  • Nejvyšší kvality dosahuje píce při počátku květu.
  • Pozdní sklizeň vede k vyššímu obsahu vlákniny a nižší stravitelnosti.

Shrnutí

Vojtěška setá dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních pícnin, vojtěška však vyžaduje hlubší zpracování půdy, jemnou seťovou brázdu a vysokou hodnotu pH.

Optimální termín jarního setí je od konce března do poloviny dubna. V teplých oblastech ji lze vysévat také v průběhu srpna.

Výsevek se podle podmínek a způsobu setí pohybuje mezi 12–18 kg/ha. Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík, síru a vápník.

Možnosti ošetření během vegetace jsou omezené. Vojtěška je citlivá zejména na utužení a zamokření půdy.

Sklizeň probíhá dvakrát až čtyřikrát ročně. Nejvyšší kvality dosahuje píce při počátku květu.

Řepka ozimá

AGROTECHNICKÁ DOPORUČENÍ

ŘEPKA OZIMÁ

  1. Zařazení v osevním postupu

Řepka ozimá je velmi náročná plodina na osevní postup. Vyžaduje dlouhý interval návratu a kvalitní předplodinu.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen, tritikale a žito
  • luskoviny
  • kukuřice na siláž
  • okopaniny

Nevhodné předplodiny

  • řepka po řepce – minimální interval návratu je 4 roky
  • hořčice, ředkev a další brukvovité meziplodiny – sdílejí stejné choroby
  • slunečnice – sdílí některé choroby a má vysoké nároky na draslík

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Řepka nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Řepka je velmi náročná na půdní podmínky.

Vhodné půdy

  • hluboké hlinité až jílovitohlinité půdy
  • úrodné a dobře provzdušněné půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • lehké písčité půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu
  • utužené půdy
  • zamokřené půdy – zvýšené riziko hniloby kořenů

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,2–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem fosforu, bóru a molybdenu.
  • Vápnění je vhodné provádět již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé vzcházení, vytvoření silné listové růžice a hlubokého kořenového systému před zimou.

Doporučený postup

  • podmítka ihned po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm nebo hlubší kypření
  • jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace zpracování půdy je možná pouze na kvalitních půdách

Řepka potřebuje pevné uložení osiva a dobrou strukturu půdy.

  1. Termín setí

Termín setí je kritický, protože rozhoduje o schopnosti porostu bezpečně přezimovat.

Optimální termín

  • od 10. do 25. srpna podle pěstitelské oblasti

Nevhodné termíny

  • Příliš rané setí vede k přerůstání porostu a horšímu otužení rostlin.
  • Pozdní setí po 1. září vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko vymrznutí.

Řepka musí do zimy vytvořit:

  • 8–10 pravých listů
  • kořen dlouhý minimálně 15–20 cm
  • kořenový krček o průměru 8–12 mm
  • nízkou a nepřerostlou listovou růžici
  1. Výsevek

Výsevek se liší podle typu odrůdy, zejména podle toho, zda se jedná o hybridní nebo liniovou odrůdu.

Hybridní odrůdy

  • výsevek 35–45 semen/m²
  • cílový stav porostu 25–35 rostlin/m²

Liniové odrůdy

  • výsevek 45–55 semen/m²
  • cílový stav porostu 35–45 rostlin/m²

Poznámky

  • Příliš vysoký výsevek vede ke vzniku tenkých rostlin a zvyšuje riziko vymrznutí.
  • Příliš nízký výsevek vede k intenzivnímu větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  1. Hnojení

Řepka má mimořádně vysoké nároky na živiny.

Dusík

Celková doporučená dávka:

  • 150–220 kg N/ha
  • dávku rozdělit do dvou až tří termínů

Rozdělení dávek:

  1. Regenerační hnojení na začátku jara: 60–100 kg N/ha
  2. Produkční hnojení v BBCH 30–32: 40–80 kg N/ha
  3. Kvalitativní hnojení v BBCH 50–55: 20–40 kg N/ha, pouze u slabších porostů

Síra

  • doporučená dávka 30–50 kg S/ha
  • zásadní význam pro tvorbu oleje a efektivní využití dusíku

Fosfor

  • doporučená dávka 40–70 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro správný vývoj kořenového systému

Draslík

  • doporučená dávka 120–180 kg K₂O/ha
  • řepka má vysokou potřebu draslíku

Hořčík

  • doporučená dávka 20–40 kg MgO/ha
  • důležitý pro průběh fotosyntézy

Bór

  • doporučená dávka 300–500 g B/ha
  • bór je pro řepku kritickým prvkem
  • aplikuje se na podzim i na jaře
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Herbicidy se aplikují preemergentně nebo časně postemergentně.
  • Při suchých podmínkách je nutné dávat pozor na možnou fytotoxicitu.

Fungicidy a morforegulace

Podzimní regulace v BBCH 14–18:

  • omezení přerůstání porostu
  • ochrana proti fomové hnilobě

Jarní regulace v BBCH 30–32:

  • zpevnění stonku
  • prevence poléhání

Jarní fungicidní ošetření

  • T1 v BBCH 30–32 – ochrana proti fomě a preventivní ochrana proti hlízence
  • T2 v BBCH 57–65 – hlavní zásah proti hlízence

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • krytonosec řepkový
  • krytonosec čtyřzubý
  • blýskáček řepkový
  • bejlomorka kapustová

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

  1. Sklizeň

Řepka ozimá dozrává zpravidla v červenci.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 8–12 %
  • porost nepřesušit, protože hrozí ztráty vypadáváním semen
  • při nerovnoměrném dozrávání lze podle potřeby provést desikaci

Pozdní sklizeň vede k vysokým sklizňovým ztrátám.

Shrnutí

Řepka ozimá dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních ozimých plodin, řepka však vyžaduje pevné uložení osiva, kvalitní strukturu půdy a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je od 10. do 25. srpna podle pěstitelské oblasti. Pozdní setí výrazně zvyšuje riziko vzniku slabých rostlin a jejich vymrznutí.

Výsevek se podle typu odrůdy pohybuje mezi 35–55 semeny/m². Hybridní odrůdy se vysévají v nižším počtu než liniové odrůdy.

Celková dávka dusíku je 150–220 kg N/ha a rozděluje se do dvou až tří termínů. Řepka má současně vysoké nároky na síru, draslík, fosfor, hořčík a bór.

Ošetření během vegetace zahrnuje podzimní a jarní morforegulaci, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá zejména kvůli riziku vypadávání semen a vysokých sklizňových ztrát.

Obiloviny

PŠENICE JARNÍ

  1. Předplodina a zařazení v osevním postupu

Stejně jako u ozimé pšenice platí, že předplodina zásadně ovlivňuje půdní vlastnosti, výživu a zdravotní stav porostu.

Nejlepší předplodiny

  • jeteloviny a vojtěška
  • luskoviny
  • okopaniny
  • kukuřice na siláž při dobrém zapravení posklizňových zbytků
  • řepka, mák a slunečnice při dobré mineralizaci

Horší předplodiny

  • obilniny – vyšší tlak chorob a pomalejší jarní mineralizace
  • kukuřice na zrno – riziko fuzárií

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  1. Půdní podmínky a pH

Jarní pšenice je citlivější na půdní podmínky než pšenice ozimá.

Vyžaduje:

  • hlinité až hlinitopísčité, dobře provzdušněné půdy
  • pH v rozmezí 6,0–7,2
  • dobrý obsah přístupného fosforu a dusíku již od začátku vegetace

Nevhodné půdy

  • těžké a studené půdy
  • utužené půdy
  • půdy s nízkým pH – při pH pod 6 výrazně klesá příjem živin

Vápnění se provádí k předplodině, nikoliv těsně před setím.

  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé jarní prohřátí, rovnoměrné vzcházení a minimalizovat ztrátu vláhy.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • mělká, jemná předseťová příprava bez hrud
  • minimalizace je možná, je však nutné dávat pozor na fuzária a pomalejší jarní mineralizaci
  1. Hnojení před setím

Ozimá pšenice na jednu tunu produkce odčerpá přibližně:

  • 25 kg N
  • 5 kg P
  • 20 kg K
  • 2,4 kg Mg
  • 5 kg S

U jarní pšenice jsou hodnoty velmi podobné, má však vyšší nároky na rychle dostupný dusík a fosfor.

Doporučené dávky před setím

  • fosfor: 20–40 kg P₂O₅/ha
  • draslík: 40–80 kg K₂O/ha
  • hořčík: podle půdního rozboru, například Kieserit v dávce 100–150 kg/ha
  • síra: 10–20 kg S/ha, například superfosfát, síran amonný nebo sádrovec

Dusík před setím

  • dávka 20–40 kg N/ha
  • vhodné formy: LAV, LAD, DASA nebo stabilizovaná močovina
  • cílem je rychlý start, protože jarní pšenice má krátkou vegetační dobu
  1. Setí

Termín setí

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní vjezd techniky
  • optimálně od konce března do první dekády dubna
  • pozdní setí vede k nižšímu odnožování, nižšímu výnosu a vyššímu riziku fuzárií

Výsevek

Jarní pšenice má nižší odnožovací schopnost, proto vyžaduje vyšší výsevek.

Rané setí a dobré podmínky:

  • 400–450 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 450–500 klíčivých semen/m²

Pozdní setí nebo sucho:

  • 500–550 klíčivých semen/m²

Při výpočtu výsevku je nutné zohlednit hmotnost tisíce zrn a klíčivost osiva stejně jako u ozimé pšenice.

  1. Hnojení během vegetace

Ozimá pšenice přijme do sloupkování přibližně 40 % dusíku. U jarní pšenice je příjem ještě rychlejší, protože má kratší vegetaci.

Celková dávka dusíku

  • 80–140 kg N/ha podle cílové kvality E, A, B nebo C

Rozdělení dávek

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 20–40 kg N/ha
  2. Hnojení ve fázi odnožování v BBCH 21–25: 30–50 kg N/ha
  3. Produkční hnojení v BBCH 30–32: 20–40 kg N/ha
  4. Kvalitativní hnojení v BBCH 49–51: 10–20 kg N/ha, pouze u kategorií E a A

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • ideálně v kombinaci s dusíkem, například ve formě DASA nebo Sulfanu

Fosfor během vegetace

  • při chladném jarním počasí lze použít listovou aplikaci NP roztoků
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • preemergentní nebo časně postemergentní aplikace
  • při jarním suchu může účinnost herbicidů klesat

Fungicidy

Jarní pšenice je citlivější na fuzária klasu.

Doporučený systém:

  1. T1 v BBCH 29–31 – ochrana proti padlí a listovým skvrnitostem
  2. T2 v BBCH 49–59 během metání – ochrana klasu proti fuzarióze, například kombinací azolu a SDHI

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • mšice
  • kohoutci
  • křísi

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

  1. Morforegulátory

Jarní pšenice má nižší riziko poléhání. U intenzivně vedených porostů lze použít:

  • CCC v dávce 0,3–0,5 l/ha v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32 u bujných porostů
  1. Specifika podle užití

Kategorie E a A – pekařská kvalita

  • vyšší dávka dusíku 120–140 kg N/ha
  • kvalitativní přihnojení je nutné
  • vysoký důraz na fungicidní zásah T2

Kategorie B – krmná kvalita

  • dávka dusíku 90–110 kg N/ha
  • kvalitativní přihnojení není nutné

Kategorie C – škrob a líh

  • cílem je vysoký výnos při nižší kvalitě
  • dávka dusíku 80–100 kg N/ha
  • důraz na zásah T1 proti listovým chorobám
  1. Klíčové rozdíly oproti ozimé pšenici

Termín setí

  • Ozimá pšenice: září až říjen
  • Jarní pšenice: březen až duben

Odnožování

  • Ozimá pšenice: silné
  • Jarní pšenice: slabé

Výsevek

  • Ozimá pšenice: 320–450 semen/m²
  • Jarní pšenice: 400–550 semen/m²

Startovací dusík

  • Ozimá pšenice: většinou není nutný
  • Jarní pšenice: používá se vždy

Riziko fuzariózy klasu

  • Ozimá pšenice: střední
  • Jarní pšenice: vysoké

Délka vegetace

  • Ozimá pšenice: dlouhá
  • Jarní pšenice: krátká a rychlá

Citlivost na sucho

  • Ozimá pšenice: střední
  • Jarní pšenice: vysoká, zejména v květnu a červnu

JEČMEN JARNÍ – SLADOVNICKÝ A KRMNÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Sladovnický ječmen

Nejvyšších výnosů a kvality dosahuje:

  • po luskovinách – nejlepší předplodina, vysoká kvalita zrna a nízký obsah dusíku
  • po řepce
  • po okopaninách
  • po jetelovinách

Sladovnický ječmen je velmi citlivý na dusík, proto je nevhodné:

  • pěstování po silně hnojené kukuřici
  • pěstování po obilninách s vysokým množstvím slámy
  • pěstování po organicky hnojených plodinách kvůli riziku vysokého obsahu dusíku v zrnu

Krmný ječmen

Krmný ječmen je méně náročný na předplodinu:

  • dobře snáší pěstování po obilnině
  • je vhodný i po kukuřici
  • je méně citlivý na dusík, proto lze využít organická hnojiva
  1. Příprava půdy

Stejně jako u ozimého ječmene platí, že tradiční zpracování půdy je nejspolehlivější.

Sladovnický ječmen

  • vyžaduje jemnou a rovnou seťovou brázdu
  • vhodné je mělké zpracování podporující rychlé prohřátí půdy
  • minimalizace je možná, ale zvyšuje riziko fuzárií a nerovnoměrného vzcházení

Krmný ječmen

  • snáší také minimalizační zpracování
  • je méně citlivý na strukturu půdy
  • je vhodný pro extenzivnější pěstitelské systémy
  1. Termín setí

Sladovnický ječmen

  • vysévat co nejdříve na jaře, jakmile lze vstoupit do půdy
  • optimálně od konce března do první dekády dubna
  • pozdní setí vede k nižší HTZ, vyššímu obsahu dusíku v zrnu a horší sladovnické kvalitě

Krmný ječmen

  • snese o něco pozdější setí
  • optimální termín je první polovina dubna
  1. Výsevní množství

Výsevní množství by nemělo překročit 4 miliony klíčivých zrn na hektar.

Přehoustlé porosty vedou k:

  • tvorbě kratšího klasu
  • nižší HTZ
  • vyššímu riziku poléhání

Sladovnický ječmen

  • 3,5–4,0 milionu klíčivých zrn/ha
  • cílem je nižší hustota porostu a udržení nízkého obsahu dusíku v zrnu
  • vyšší výsevek se používá pouze při pozdním setí nebo suchu

Krmný ječmen

  • 4,0–4,5 milionu klíčivých zrn/ha
  • cílem je vyšší počet klasů a vyšší výnos
  • při pozdním setí lze výsevek zvýšit až na 4,8 milionu zrn/ha
  1. Nároky na výživu a hnojení

Jarní ječmen patří mezi plodiny méně náročné na výživu. Nároky sladovnického a krmného ječmene se však výrazně liší.

Sladovnický ječmen

Sladovnický ječmen má velmi přísné požadavky na dusíkatou výživu.

Celková dávka dusíku

  • 40–70 kg N/ha
  • cílem je obsah dusíkatých látek v zrnu přibližně 10,5–11,5 %

Rozdělení dávek

  1. Základní dávka před setím: 20–30 kg N/ha
  2. Regenerační nebo startovací dávka v BBCH 13–21: 20–30 kg N/ha
  3. Další dávky se neaplikují, aby nedošlo ke zvýšení obsahu dusíku v zrnu.

Důležitá omezení

  • žádné pozdní přihnojení
  • žádná organická hnojiva
  • žádné vysoké dávky síry v pozdních růstových fázích

Krmný ječmen

U krmného ječmene lze použít vyšší dávky dusíku a intenzivnější systém pěstování.

Celková dávka dusíku

  • 80–120 kg N/ha podle cílového výnosu

Rozdělení dávek

  1. Základní dávka: 30–40 kg N/ha
  2. Regenerační dávka: 30–40 kg N/ha
  3. Produkční dávka v BBCH 30–32: 20–40 kg N/ha

Možnosti intenzifikace

  • jeden až dva fungicidní zásahy
  • použití morforegulátoru u bujných porostů
  • vyšší dávky síry pro podporu výnosu
  1. Ošetření během vegetace

Sladovnický ječmen

  • cílem je udržení zdravého klasu a listů bez nadměrné intenzity
  • jeden fungicidní zásah obvykle postačuje
  • morforegulátor se používá pouze výjimečně, protože může zkracovat klas

Krmný ječmen

  • jeden až dva fungicidní zásahy podle infekčního tlaku
  • morforegulátor se běžně používá
  • herbicidy se aplikují podle skutečného zaplevelení
  1. Specifika podle užití

Sladovnický ječmen

  • cíl: kvalita a nízký obsah dusíku
  • hnojení: nízké dávky dusíku bez pozdního přihnojení
  • ochrana: zpravidla jeden fungicidní zásah
  • výsevek: 3,5–4,0 milionu zrn/ha

Krmný ječmen

  • cíl: vysoký výnos
  • hnojení: vyšší dávky dusíku rozdělené do dvou až tří termínů
  • ochrana: jeden až dva fungicidy a morforegulátor
  • výsevek: 4,0–4,5 milionu zrn/ha
  1. Shrnutí

Sladovnický ječmen

Nejvyšších výnosů a kvality dosahuje sladovnický ječmen po luskovinách. Základem je časné setí, nižší výsevek a velmi přísná kontrola dusíkaté výživy.

Celková dávka dusíku by neměla překročit 70 kg N/ha a měla by být aplikována pouze do začátku odnožování.

Přehoustlé porosty snižují HTZ, zvyšují obsah dusíku v zrnu a zhoršují sladovnické parametry.

Krmný ječmen

Krmný ječmen je méně náročný na předplodinu i výživu. Celková dávka dusíku 80–120 kg N/ha rozdělená do dvou až tří termínů umožňuje dosáhnout vysokých výnosů.

Při zvýšené intenzitě pěstování se používají dva fungicidní zásahy a morforegulátor, zejména u bujných porostů.

TRITIKALE JARNÍ

  1. Zařazení v osevním postupu

Stejně jako u ozimého tritikale platí, že předplodina zásadně ovlivňuje výnos a zdravotní stav porostu.

Nejlepší předplodiny

  • luskoviny
  • jeteloviny
  • okopaniny
  • řepka
  • kukuřice na siláž

Méně vhodné předplodiny

  • obilniny – vyšší infekční tlak a pomalejší jarní mineralizace

Jarní tritikale je méně citlivé na předplodinu než pšenice, ale citlivější než ječmen.

Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.

  1. Příprava půdy

Příprava půdy je podobná jako u pšenice. Jarní tritikale dobře reaguje na minimální zpracování, je však nutné podpořit rychlé jarní prohřátí půdy.

Doporučení

  • mělké kypření do hloubky 6–10 cm
  • minimalizace je vhodná zejména po pozdě sklizených předplodinách
  • cílem je jemná a rovná seťová brázda
  • je nutné zabránit utužení – tritikale má silný kořen, ale nesnáší zhutnělý povrch
  1. Termín setí

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení odnožování
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTZ a výnosu
  1. Výsevek

Jarní tritikale vyžaduje vyšší výsevek než ozimá forma, protože méně odnožuje.

Dobré podmínky a rané setí:

  • 3,5–4,0 milionu klíčivých zrn/ha

Běžné podmínky:

  • 4,0–4,5 milionu klíčivých zrn/ha

Pozdní setí nebo sucho:

  • 4,5–5,0 milionu klíčivých zrn/ha

Poznámky

  • Přehoustlé porosty vytvářejí kratší klasy, mají nižší HTZ a vyšší riziko poléhání.
  • Řídké porosty mají nízký počet klasů a nižší výnos.
  1. Hnojení dusíkem

Jarní tritikale vyžaduje vyšší startovací dávku dusíku, protože má krátkou vegetaci.

Celková dávka dusíku

  • 70–100 kg N/ha
  • po slabších předplodinách až 110 kg N/ha

Rozdělení dávek

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 30–40 kg N/ha
  2. Regenerační dávka v BBCH 13–21: 30–40 kg N/ha
  3. Produkční dávka v BBCH 30–32: 20–30 kg N/ha

Pozdní hnojení

  • je možné pouze u porostů pěstovaných pro krmné účely
  • neprovádí se u porostů určených pro potravinářské nebo technické využití kvůli riziku vysokého obsahu dusíku v zrnu

Podzimní hnojení

  • u jarní formy se neprovádí
  1. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro rychlý jarní start

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha
  • vyšší dávky jsou vhodné na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • ideálně v kombinaci s dusíkem, například DASA nebo Sulfan
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • časně postemergentní aplikace
  • tritikale je tolerantnější než pšenice, ale citlivější než ječmen

Fungicidy

  • jeden zásah obvykle postačuje
  • nejčastější choroby jsou padlí, listové skvrnitosti a rzi
  • při vysokém infekčním tlaku lze provést dva zásahy

Morforegulátory

  • používají se pouze u bujných porostů
  • CCC v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32
  1. Sklizeň

Včasná sklizeň je důležitá, aby nedošlo k porůstání zrna.

U jarního tritikale je včasná sklizeň obzvláště důležitá, protože:

  • má krátké posklizňové dozrávání
  • je citlivé na porůstání
  • při opoždění sklizně klesá HTZ a kvalita

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože tritikale má křehké zrno
  1. Shrnutí

Příprava půdy je podobná jako u jarní pšenice a řídí se podle předplodiny. Triticale dobře reaguje na minimální zpracování půdy a mělké kypření do hloubky 6–10 cm, zejména po pozdě sklizených předplodinách.

Výsev je nutné provést co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 3,5–5,0 milionu klíčivých zrn/ha.

Celková doporučená dávka dusíku je 70–100 kg N/ha, po slabších předplodinách až 110 kg N/ha. Hnojení lze rozdělit na startovací, regenerační a produkční dávku.

Včasná sklizeň je nezbytná kvůli riziku porůstání zrna a krátkému posklizňovému dozrávání.

TRITIKALE OZIMÉ

  1. Zařazení v osevním postupu

Triticale ozimé dosahuje nejvyšších výnosů po:

  • luskovinách
  • jetelovinách
  • okopaninách

Dobře snáší také pěstování po obilninách. V takovém případě je však nutné počítat:

  • s vyšším infekčním tlakem houbových chorob
  • s potřebou upravit poměr C:N při zapravení slámy

Triticale je méně náročné na předplodinu než pšenice, ale citlivější než žito.

  1. Příprava půdy

Příprava půdy je podobná jako u pšenice a řídí se podle předplodiny.

Triticale dobře reaguje na minimální zpracování půdy, zejména na mělké kypření do hloubky 8–10 cm místo orby. Tento postup je vhodný především po pozdě sklizených předplodinách.

Doporučení

  • po obilninách: mělké kypření a úprava poměru C:N
  • po luskovinách: klasická předseťová příprava
  • po kukuřici: kvalitní zapravení posklizňových zbytků

Triticale má silný kořenový systém, ale nesnáší utužený povrch půdy.

  1. Termín setí

Termín setí je zásadní pro dobré přezimování.

Optimální termín

  • od 15. září do 10. října

Nevhodné termíny

  • setí před 10. zářím zvyšuje riziko přerůstání a zhoršuje otužení
  • setí po 20. říjnu výrazně zvyšuje riziko vyzimování

Triticale musí do zimy vytvořit:

  • 3–4 odnože
  • silný kořenový systém
  • krátké a nepřerostlé rostliny
  1. Výsevek

Výsevek je nutné přizpůsobit podmínkám stanoviště.

Dobré podmínky:

  • do 3,0 milionu klíčivých zrn/ha

Běžné podmínky:

  • 3,0–3,5 milionu klíčivých zrn/ha

Horší podmínky:

  • 3,5–4,0 milionu klíčivých zrn/ha

Přehoustlé porosty:

  • zvyšují riziko poléhání
  • snižují HTZ
  • zvyšují tlak chorob
  1. Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem lze rozdělit na regenerační, produkční a případně pozdní dávku.

Celková doporučená dávka

  • 50–70 kg N/ha
  • po slabších předplodinách 70–90 kg N/ha

Podzimní hnojení

  • zpravidla není nutné
  • výjimkou jsou extrémně chudé půdy nebo pozdní setí

Rozdělení dávek

  1. Regenerační dávka na začátku jara: 30–40 kg N/ha
  2. Produkční dávka v BBCH 30–32: 20–30 kg N/ha
  3. Pozdní dávka v BBCH 49–51: volitelně 10–20 kg N/ha, pouze u porostů určených ke krmným účelům
  4. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro vývoj kořenového systému před zimou

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha
  • vyšší dávky jsou vhodné na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • ideálně v kombinaci s dusíkem, například DASA nebo Sulfan
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • aplikují se podle skutečného zaplevelení
  • tritikale je tolerantnější než pšenice, ale méně tolerantní než žito

Fungicidy

  • jeden až dva zásahy podle infekčního tlaku
  • nejčastější choroby jsou padlí, rzi a listové skvrnitosti

Morforegulátory

  • vhodné u bujných porostů
  • CCC v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32
  1. Sklizeň

Včasná sklizeň je důležitá kvůli krátkému posklizňovému dozrávání a riziku porůstání zrna.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože tritikale má křehké zrno
  • pozdní sklizeň zvyšuje riziko lámání a sklizňových ztrát

Shrnutí

Příprava půdy je podobná jako u pšenice a řídí se podle předplodiny. Triticale dobře reaguje na minimální zpracování, zejména na mělké kypření do hloubky 8–10 cm.

Optimální termín setí je od 15. září do 10. října. Setí po 20. říjnu zvyšuje riziko vyzimování.

Výsevek do 3 milionů klíčivých zrn/ha je v dobrých podmínkách dostačující. V horších podmínkách se používá 3,5–4,0 milionu zrn/ha.

Celková doporučená dávka dusíku je 50–70 kg N/ha, po slabších předplodinách 70–90 kg N/ha. Podzimní hnojení dusíkem zpravidla není nutné.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku porůstání zrna a snížení jeho nutriční hodnoty.

JEČMEN OZIMÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Nejvyšších výnosů dosahuje ječmen ozimý po:

  • luskovinách
  • jetelovinách
  • okopaninách

Dobře snáší také pěstování po obilninách. V takovém případě je však nutné počítat:

  • s vyšším infekčním tlakem chorob
  • s potřebou upravit poměr C:N při zapravení slámy

Ječmen ozimý je méně náročný na předplodinu než pšenice, ale je citlivější na:

  • utužení půdy
  • pozdní zapravení slámy
  • nedostatek dusíku v raných růstových fázích
  1. Příprava půdy

Základem kvalitní přípravy půdy a správného založení porostu je tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou.

Doporučení

  • po obilninách: orba a mělké kypření
  • po luskovinách: klasická předseťová příprava
  • po kukuřici: kvalitní zapravení posklizňových zbytků

Ječmen ozimý vyžaduje jemnou a rovnou seťovou brázdu. Špatné uložení osiva vede k nerovnoměrnému vzcházení a slabému odnožování.

  1. Termín setí

Termín setí je klíčový pro dobré přezimování.

Optimální termín

  • od 15. do 25. září v řepařské a bramborářské výrobní oblasti

Nevhodné termíny

  • setí před 10. zářím zvyšuje riziko přerůstání a zhoršuje otužení
  • setí po 5. říjnu zvyšuje riziko vyzimování a slabého odnožování

Ječmen ozimý musí do zimy vytvořit:

  • 2–3 odnože
  • silný kořenový systém
  • krátké a nepřerostlé rostliny
  1. Výsevek

Výsevní množství by nemělo překročit 4 miliony klíčivých zrn/ha. U semenářských porostů by nemělo překročit 3,5 milionu zrn/ha.

Dobré podmínky:

  • 3,0–3,5 milionu zrn/ha

Běžné podmínky:

  • 3,5–4,0 milionu zrn/ha

Horší podmínky:

  • přibližně 4,0 milionu zrn/ha

Přehoustlé porosty:

  • zkracují klas
  • snižují HTZ
  • zvyšují poléhavost
  • způsobují výnosovou depresi
  1. Hnojení dusíkem

Ječmen ozimý patří mezi plodiny méně náročné na výživu. V praxi je často považován za doběrnou plodinu a pěstuje se extenzivně s minimálními vstupy.

Základní intenzita pěstování

Celková dávka dusíku:

  • 60–90 kg N/ha rozdělených do dvou až tří termínů

Rozdělení dávek

  1. Základní dávka před setím: přibližně 30 kg N/ha, například v NPK
  2. Regenerační dávka: přibližně 30 kg N/ha v ledkové formě
  3. Produkční dávka: volitelně podle stavu porostu, lze použít také tekutá hnojiva

Při základní intenzitě se nepoužívají fungicidy ani morforegulátory.

Zvýšená intenzita pěstování

  • celková dávka dusíku se navyšuje o 20–30 kg N/ha
  • navýšení se provádí zejména v regenerační a produkční dávce
  • používá se minimálně jeden fungicid, optimálně dva fungicidní zásahy
  • u bujných porostů se používá morforegulátor
  1. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • ideálně v kombinaci s dusíkem

Ječmen je citlivý na nedostatek síry a hořčíku v raných růstových fázích.

  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • aplikují se podle skutečného zaplevelení
  • ozimý ječmen je citlivější na některé ALS inhibitory než pšenice

Fungicidy

  • jeden až dva zásahy podle infekčního tlaku
  • nejčastější choroby jsou padlí, rhynchosporiová skvrnitost a hnědá skvrnitost

Morforegulátory

  • vhodné u bujných porostů
  • CCC v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32
  1. Sklizeň

Ječmen ozimý má tendenci k rychlému dozrávání.

Doporučení

  • sklízet včas
  • zabránit přesušení
  • minimalizovat ztráty způsobené lámáním klasů

Pozdní sklizeň vede k nižší HTZ, vyšším ztrátám a horší kvalitě.

Shrnutí

Nejvyšších výnosů dosahuje ozimý ječmen po luskovinách. Základem kvalitního založení porostu je tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou.

Optimální termín setí je od 15. do 25. září. Setí před 10. zářím nebo po 5. říjnu je považováno za zásadní chybu.

Výsevní množství by nemělo překročit 4 miliony klíčivých zrn/ha. U semenářských porostů by nemělo překročit 3,5 milionu zrn/ha.

Pro základní intenzitu pěstování se doporučuje celková dávka dusíku 60–90 kg N/ha rozdělená do dvou až tří termínů, bez použití fungicidů a morforegulátorů.

Při zvýšené intenzitě se dávka dusíku navyšuje o 20–30 kg N/ha a používá se jeden až dva fungicidní zásahy a morforegulátor.

PŠENICE OZIMÁ

  1. Zařazení v osevním postupu

Pšenice ozimá dosahuje nejvyšších výnosů po:

  • luskovinách
  • jetelovinách
  • vojtěšce
  • okopaninách

V osevních postupech s vysokým podílem obilnin často následuje pšenice po obilnině. Tento postup však zvyšuje:

  • infekční tlak chorob
  • potřebu upravit poměr C:N při zapravení slámy
  • riziko nižší kvality zrna

Pšenice ozimá je citlivější na předplodinu než ječmen nebo tritikale.

  1. Příprava půdy

Příprava půdy je podobná jako u ostatních ozimých obilnin. Pšenice je však citlivější na utužení a kyselost půdy.

Doporučení

  • klasická orba do hloubky 18–22 cm
  • po obilninách: mělké kypření a úprava poměru C:N
  • po luskovinách: standardní předseťová příprava
  • po kukuřici: důkladné zapravení posklizňových zbytků

Pšenice vyžaduje dobře urovnanou seťovou brázdu, aby bylo vzcházení rovnoměrné.

  1. Termín setí

Termín setí je zásadní pro dobré přezimování a tvorbu odnoží.

Optimální termín

  • od 15. září do 10. října podle výrobní oblasti

Nevhodné termíny

  • příliš rané setí vede k přerůstání a horšímu otužení
  • pozdní setí po 15. říjnu vede ke slabému odnožování a zvyšuje riziko vymrznutí

Pšenice musí do zimy vytvořit:

  • 2–3 odnože
  • silný kořenový systém
  • krátké a nepřerostlé rostliny
  1. Výsevek

Výsevek se řídí kvalitou osiva, termínem setí a podmínkami stanoviště.

Rané setí a dobré podmínky:

  • 3,2–3,6 milionu klíčivých zrn/ha

Optimální termín:

  • 3,6–3,9 milionu klíčivých zrn/ha

Pozdní setí nebo horší vzcházivost:

  • 3,9–4,5 milionu klíčivých zrn/ha

Přehoustlé porosty:

  • zvyšují riziko poléhání
  • snižují HTZ
  • zvyšují tlak chorob
  1. Hnojení dusíkem

Pšenice ozimá patří mezi plodiny se střední potřebou dusíku, ale je velmi citlivá na jeho rozdělení v čase.

Celková dávka dusíku

  • 120–180 kg N/ha podle odrůdy a cílové kvality E, A, B nebo C

Podzimní hnojení

  • obvykle není nutné, pokud je hodnota Nmin vyšší než 13 mg/kg
  • při suchém podzimu nebo pozdním setí lze aplikovat 20–30 kg N/ha

Jarní rozdělení dávek

  1. Regenerační hnojení v BBCH 21–29: 40–70 kg N/ha
  2. První produkční hnojení v BBCH 30–32: 40–60 kg N/ha
  3. Druhé produkční hnojení v BBCH 37–39: 20–30 kg N/ha
  4. Kvalitativní přihnojení v BBCH 49–51: 20–30 kg N/ha, pouze u kategorií E a A
  5. Ostatní živiny

Fosfor

  • přibližně 5 kg P na jednu tunu zrna
  • aplikace před setím nebo brzy na jaře

Draslík

  • přibližně 20 kg K na jednu tunu zrna
  • vyšší dávky jsou vhodné na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–15 kg S/ha
  • ideálně v kombinaci s dusíkem, například DASA nebo Sulfan

Hořčík

  • přibližně 2,4 kg Mg na jednu tunu zrna
  • lze použít Kieserit nebo listovou aplikaci
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • ozimé nebo jarní ošetření podle zaplevelení
  • je nutné dávat pozor na rezistentní chundelku

Fungicidy

Obvykle se provádějí dva zásahy:

  1. T1 v BBCH 29–33 – ochrana proti stéblolamu, padlí, rzím a skvrnitostem
  2. T2 v BBCH 49–51 – ochrana praporcového listu a klasu a prevence fuzárií

Při nízkém infekčním tlaku lze použít pouze jeden zásah v BBCH 39–49.

Morforegulátory

  • CCC v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32
  • použití je nutné u bujných porostů a intenzivních odrůd
  1. Sklizeň

Pšenice ozimá má středně dlouhé posklizňové dozrávání.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože hrozí ztráty lámáním
  • pozdní sklizeň vede k nižší HTZ a horší pekařské kvalitě

Shrnutí

Pšenice ozimá dosahuje nejvyšších výnosů po luskovinách. Vyžaduje dobře urovnanou seťovou brázdu a kvalitní zapravení posklizňových zbytků.

Optimální termín setí je od 15. září do 10. října. Pozdní setí zvyšuje riziko slabého odnožování a vymrznutí.

Výsevek se podle termínu a podmínek pohybuje mezi 3,2–4,5 milionu klíčivých zrn/ha.

Celková dávka dusíku je 120–180 kg N/ha. Rozděluje se na regenerační, produkční a případně kvalitativní přihnojení.

Ošetření během vegetace zahrnuje jeden až dva fungicidní zásahy a použití morforegulátoru podle hustoty a intenzity porostu.

Včasná sklizeň je důležitá pro zachování HTZ a pekařské kvality.

ŽITO OZIMÉ

Liniové odrůdy, syntetické populace, hybridy a trsnaté typy.

  1. Zařazení v osevním postupu

Žito ozimé je nejméně náročnou obilninou na předplodinu.

Nejvyšších výnosů dosahuje:

  • po luskovinách
  • po jetelovinách
  • po okopaninách
  • po řepce

Velmi dobře snáší také pěstování:

  • po obilninách
  • po kukuřici
  • v extenzivních osevních sledech

Důvodem je silný kořenový systém, vysoká schopnost využívat živiny z obtížně dostupných forem a tolerance k horším půdním podmínkám.

  1. Příprava půdy

Žito je tolerantní, ale nejlépe reaguje na mělké a kvalitní zpracování půdy.

Doporučení

  • mělké kypření do hloubky 8–12 cm
  • orba není nutná, ale je vhodná po kukuřici
  • zabránit utužení – žito má silný kořen, ale nesnáší zhutnělý povrch
  • slámu zapravit včas

Žito je nejméně náročné na strukturu půdy ze všech obilnin.

  1. Termín setí

Termín setí je zásadní pro dobré přezimování a tvorbu odnoží.

Optimální termín

  • od 20. září do 10. října

Nevhodné termíny

  • příliš rané setí vede k přerůstání a horšímu otužení
  • pozdní setí po 15. říjnu vede ke slabému odnožování a zvyšuje riziko vymrznutí

Žito musí do zimy vytvořit:

  • 3–4 odnože
  • silný kořenový systém
  • krátké a nepřerostlé rostliny
  1. Výsevek podle typu odrůdy

Žito má vysokou odnožovací schopnost. Výsevky se proto liší podle genetického typu.

Liniové odrůdy

  • 2,8–3,2 milionu klíčivých zrn/ha
  • v horších podmínkách přibližně 3,5 milionu zrn/ha

Syntetické populace

  • 2,5–3,0 milionu zrn/ha
  • mají vyšší odnožovací schopnost než liniové odrůdy

Hybridy

  • 1,6–2,0 milionu zrn/ha
  • mají mimořádně vysokou odnožovací schopnost
  • přehoustlé porosty zvyšují riziko poléhání, snižují HTZ a způsobují výnosovou depresi

Žito trsnaté

  • 2,0–2,5 milionu zrn/ha
  • vytváří silné trsy a má vysokou odnožovací schopnost
  • je vhodné pro extenzivní systémy a pícninářství
  1. Hnojení dusíkem

Žito ozimé je nejméně náročné na dusík ze všech obilnin.

Celková dávka dusíku

  • 60–90 kg N/ha
  • po slabších předplodinách 90–110 kg N/ha

Podzimní hnojení

  • obvykle není nutné
  • při pozdním setí nebo na velmi chudých půdách lze aplikovat 20–30 kg N/ha

Jarní rozdělení dávek

  1. Regenerační dávka v BBCH 21–29: 30–50 kg N/ha
  2. Produkční dávka v BBCH 30–32: 20–40 kg N/ha

Hybridní žito

Hybridní žito vyžaduje nižší dávky dusíku, protože:

  • má vyšší efektivitu využití dusíku
  • vyšší dávky zvyšují riziko poléhání a mohou snižovat výnos
  1. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 15–25 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro kořenový systém

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha
  • žito je citlivé na nedostatek draslíku na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • zlepšuje zdravotní stav a odolnost proti chorobám
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • žito má silnou konkurenční schopnost, proto herbicidy často nejsou nutné
  • je nutné sledovat zejména výskyt chundelky a pýru

Fungicidy

  • žito je nejodolnější obilninou
  • jeden fungicidní zásah obvykle postačuje
  • nejčastější choroby jsou rzi, padlí a listové skvrnitosti

Morforegulátory

  • jsou nutné zejména u hybridů
  • CCC v BBCH 21–25
  • trinexapac-ethyl v BBCH 30–32
  1. Sklizeň

Žito má tendenci k:

  • poléhání
  • lámání klasů
  • ztrátám při přesušení

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože žito má křehké zrno
  • hybridní odrůdy sklízet raději dříve

Shrnutí

Žito ozimé dosahuje nejvyšších výnosů po luskovinách. Dobře reaguje na mělké zpracování půdy a je tolerantní k horším předplodinám.

Optimální termín setí je od 20. září do 10. října. Pozdní setí zvyšuje riziko slabého odnožování a vymrznutí.

Výsevek se liší podle typu odrůdy:

  • liniové odrůdy: 2,8–3,2 milionu zrn/ha
  • syntetické populace: 2,5–3,0 milionu zrn/ha
  • hybridy: 1,6–2,0 milionu zrn/ha
  • trsnaté typy: 2,0–2,5 milionu zrn/ha

Celková dávka dusíku je 60–90 kg N/ha, po slabších předplodinách 90–110 kg N/ha. Hybridy vyžadují nižší dávky dusíku.

Ošetření během vegetace je minimální. Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku poléhání a lámání klasů.

OVES SETÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Oves setý je nejméně náročnou jarní obilninou na předplodinu.

Nejvyšších výnosů dosahuje:

  • po luskovinách
  • po jetelovinách
  • po okopaninách
  • po řepce

Velmi dobře snáší také pěstování:

  • po obilninách
  • po kukuřici
  • v extenzivních osevních sledech

Důvodem je silný kořenový systém, vysoká schopnost využít živiny, tolerance k horším půdám a nižšímu pH.

  1. Příprava půdy

Oves je tolerantní, ale nejlépe reaguje na mělké a kvalitní zpracování půdy.

Doporučení

  • mělké kypření do hloubky 8–12 cm
  • orba není nutná, ale je vhodná po kukuřici
  • zabránit utužení – oves má jemnější kořen než žito
  • slámu zapravit včas, protože pozdní zapravení zpomaluje vzcházení

Oves je nejméně náročný na strukturu půdy ze všech jarních obilnin.

  1. Termín setí

Oves je nejranější jarní obilninou. Termín setí zásadně ovlivňuje výnos.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení odnožování
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTZ a výnosu

Oves potřebuje pro optimální růst chladnější jarní podmínky.

  1. Výsevek

Oves má nižší odnožovací schopnost než ječmen, proto vyžaduje vyšší výsevek.

Rané setí a dobré podmínky:

  • 3,5–4,0 milionu klíčivých zrn/ha

Běžné podmínky:

  • 4,0–4,5 milionu klíčivých zrn/ha

Pozdní setí nebo sucho:

  • 4,5–5,0 milionu klíčivých zrn/ha

Přehoustlé porosty:

  • zvyšují riziko poléhání
  • snižují HTZ
  • zvyšují tlak chorob

Řídké porosty:

  • vytvářejí nízký počet lat
  • mají nižší výnos
  1. Hnojení dusíkem

Oves je velmi citlivý na přehnojení dusíkem. Vysoké dávky dusíku vedou k:

  • poléhání
  • nízké HTZ
  • vyššímu obsahu dusíkatých látek

Celková dávka dusíku

  • 40–70 kg N/ha
  • po slabších předplodinách až 80 kg N/ha

Rozdělení dávek

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 20–30 kg N/ha
  2. Regenerační dávka v BBCH 13–21: 20–40 kg N/ha

Pozdní hnojení

  • neprovádí se kvůli riziku poléhání a snížení kvality
  1. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro rychlý jarní start

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha
  • oves je citlivý na nedostatek draslíku na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • zlepšuje zdravotní stav a kvalitu zrna

Hořčík

  • vhodný zejména na kyselých půdách
  • lze použít Kieserit
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • oves má silnou konkurenční schopnost, proto herbicidy často nejsou nutné
  • je nutné sledovat zejména výskyt chundelky a pýru

Fungicidy

  • oves je odolný a fungicidy se používají pouze při vysokém infekčním tlaku
  • nejčastější choroby jsou rzi, padlí a helmintosporiózy

Morforegulátory

  • obvykle nejsou potřeba
  • oves má přirozeně nižší riziko poléhání než ječmen
  1. Sklizeň

Oves má tendenci k:

  • lámání lat
  • ztrátám při přesušení
  • vypadávání zrna

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože oves má křehké zrno
  • pozdní sklizeň vede k nižší HTZ a vyšším ztrátám

Shrnutí

Oves setý dosahuje nejvyšších výnosů po luskovinách. Dobře reaguje na mělké zpracování půdy a je tolerantní k horším předplodinám.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí snižuje odnožování a zvyšuje riziko poškození suchem.

Výsevek se podle termínu a podmínek pohybuje mezi 3,5–5,0 milionu klíčivých zrn/ha.

Celková dávka dusíku je 40–70 kg N/ha, po slabších předplodinách až 80 kg N/ha. Oves je velmi citlivý na přehnojení dusíkem.

Ošetření během vegetace je minimální. Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku lámání lat a sklizňových ztrát.

OVES NAHÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Oves nahý je podobně jako oves setý málo náročný na předplodinu. Má však vyšší nároky na vláhu a je citlivější na přehnojení dusíkem.

Nejvyšších výnosů dosahuje:

  • po luskovinách
  • po jetelovinách
  • po okopaninách
  • po řepce

Dobře snáší také pěstování:

  • po obilninách
  • po kukuřici
  • v extenzivních osevních sledech

Oves nahý má silný kořenový systém, ale je citlivější na sucho než klasický oves.

  1. Příprava půdy

Oves nahý je tolerantní, ale nejlépe reaguje na mělké a kvalitní zpracování půdy.

Doporučení

  • mělké kypření do hloubky 8–12 cm
  • orba není nutná, ale je vhodná po kukuřici
  • zabránit utužení – oves nahý má jemnější kořen než ječmen
  • slámu zapravit včas, protože pozdní zapravení zpomaluje vzcházení

Oves nahý vyžaduje dobře urovnanou seťovou brázdu. Má menší zrno a v hrubě připravené půdě se hůře prosazuje.

  1. Termín setí

Oves nahý je ranou jarní obilninou a je ještě citlivější na pozdní setí než oves setý.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • výrazné snížení výnosu
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTZ
  • zhoršení loupanosti a kvality zrna
  1. Výsevek

Oves nahý má nižší HTZ a nižší odnožovací schopnost než oves setý, proto vyžaduje vyšší výsevek.

Rané setí a dobré podmínky:

  • 4,0–4,5 milionu klíčivých zrn/ha

Běžné podmínky:

  • 4,5–5,0 milionu klíčivých zrn/ha

Pozdní setí nebo sucho:

  • 5,0–5,5 milionu klíčivých zrn/ha

Přehoustlé porosty:

  • zvyšují riziko poléhání
  • snižují HTZ
  • zvyšují tlak chorob

Řídké porosty:

  • vytvářejí nízký počet lat
  • mají nízký výnos
  • mají horší kvalitu zrna
  1. Hnojení dusíkem

Oves nahý je mimořádně citlivý na přehnojení dusíkem. Vysoké dávky dusíku vedou k:

  • poléhání
  • nízké HTZ
  • vyššímu obsahu dusíkatých látek
  • horší loupanosti

Celková dávka dusíku

  • 30–60 kg N/ha
  • po slabších předplodinách maximálně 70 kg N/ha

Rozdělení dávek

  1. Startovací dávka před setím nebo při setí: 20–30 kg N/ha
  2. Regenerační dávka v BBCH 13–21: 10–30 kg N/ha

Pozdní hnojení

  • neprovádí se
  • výrazně zhoršuje kvalitu a loupanost zrna
  1. Ostatní živiny

Fosfor

  • doporučená dávka 20–40 kg P₂O₅/ha
  • důležitý pro rychlý jarní start

Draslík

  • doporučená dávka 40–80 kg K₂O/ha
  • oves nahý je citlivý na nedostatek draslíku na lehkých půdách

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • zlepšuje zdravotní stav a kvalitu zrna

Hořčík

  • vhodný zejména na kyselých půdách
  • lze použít Kieserit
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • oves nahý má silnou konkurenční schopnost, proto herbicidy často nejsou nutné
  • je nutné sledovat zejména výskyt chundelky a pýru

Fungicidy

  • oves nahý je odolný a fungicidy se používají pouze při vysokém infekčním tlaku
  • nejčastější choroby jsou rzi, padlí a helmintosporiózy

Morforegulátory

  • obvykle nejsou potřeba
  • oves nahý má nižší riziko poléhání než ječmen
  1. Sklizeň

Oves nahý má tendenci k:

  • lámání lat
  • vypadávání zrna
  • ztrátám při přesušení

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • zrno nepřesušit, protože oves nahý má velmi křehké zrno
  • pozdní sklizeň vede k nižší HTZ a vyšším sklizňovým ztrátám

Shrnutí

Oves nahý dosahuje nejvyšších výnosů po luskovinách. Dobře reaguje na mělké zpracování půdy a je tolerantní k horším předplodinám.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos a kvalitu zrna.

Výsevek se podle termínu a podmínek pohybuje mezi 4,0–5,5 milionu klíčivých zrn/ha.

Celková dávka dusíku je 30–60 kg N/ha, po slabších předplodinách maximálně 70 kg N/ha. Oves nahý je velmi citlivý na přehnojení dusíkem.

Ošetření během vegetace je minimální. Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku lámání lat a vypadávání zrna.

Luskoviny

HRÁCH POLNÍ – OZIMÝ

  1. Zařazení v osevním postupu

Hrách polní ozimý patří mezi luštěniny s velmi vysokou předplodinovou hodnotou. Zlepšuje strukturu půdy, zanechává v půdě dusík a snižuje tlak chorob u následně pěstovaných obilnin.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen, žito a tritikale
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • mák
  • okopaniny

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – riziko askochytózy a fuzárií
  • jeteloviny – podobné riziko chorob
  • sója – sdílí některé choroby a odčerpává dusík

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Hrách nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Ozimý hrách je náročnější než hrách jarní, protože musí bezpečně přezimovat.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – riziko zamokření a následného vymrzání
  • utužené půdy
  • studené půdy
  • půdy s vysokým obsahem skeletu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,2–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a zvyšuje se riziko chorob kořenů.
  • Vápnění se provádí k předplodině, nikoliv těsně před setím.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rovnoměrné vzcházení, pevné uložení osiva a minimalizovat riziko vymrzání.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm jako nejvhodnější varianta
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace je možná, ale zvyšuje riziko výpadků během zimy

Hrách potřebuje pevné uložení osiva. V opačném případě může docházet k vytrhávání rostlin mrazem.

  1. Termín setí

Ozimý hrách je citlivý na termín setí. Příliš rané setí vede k přerůstání, zatímco příliš pozdní setí zvyšuje riziko vymrzání.

Optimální termín

  • od 10. do 25. září

Nevhodné termíny

  • setí před 5. zářím vede k přerůstání a horšímu otužení
  • setí po 30. září vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko zimních škod

Hrách musí do zimy vytvořit:

  • 6–8 pravých listů
  • silný kořenový systém
  • nízký a nepřerostlý habitus
  1. Výsevek

Ozimý hrách má nižší odnožovací schopnost než obilniny, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Dobré podmínky:

  • 70–80 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 80–90 klíčivých semen/m²

Horší podmínky:

  • 90–110 klíčivých semen/m²

Poznámky

  • HTS je velmi variabilní, proto je nutné výsevek vždy přepočítat podle konkrétní odrůdy.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a tlak chorob.
  1. Hnojení

Hrách je symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama. Přehnojení dusíkem potlačuje činnost hlízkových bakterií.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné, protože zhoršují fixaci N₂ a zvyšují riziko poléhání a chorob

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • klíčový význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 60–100 kg K₂O/ha
  • zvyšuje odolnost proti suchu a chorobám

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní ošetření je nejspolehlivější.
  • Hrách je citlivý na většinu postemergentních herbicidů.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • askochytóza
  • fuzária
  • plíseň šedá

Podle infekčního tlaku se provádí jeden až dva fungicidní zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • křísi
  • mšice
  • zrnokaz

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Ozimý hrách dozrává dříve než hrách jarní, často již koncem června.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • semeno nepřesušit, protože hrách má křehké semeno
  • kvůli riziku poléhání volit odrůdy s pevnějším stonkem

Pozdní sklizeň vede k praskání lusků a vysokým ztrátám.

Shrnutí

Hrách polní ozimý dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ozimých obilnin, hrách však vyžaduje pevné uložení osiva a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je od 10. do 25. září. Pozdní setí zvyšuje riziko vymrzání.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 70–110 klíčivými semeny/m².

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.

HRÁCH POLNÍ – JARNÍ

  1. Zařazení v osevním postupu

Hrách polní jarní patří mezi luštěniny s vysokou předplodinovou hodnotou. Zlepšuje strukturu půdy, zanechává v půdě dusík a snižuje tlak chorob u následně pěstovaných obilnin.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen, žito a tritikale
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • okopaniny
  • mák

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – riziko askochytózy a fuzárií
  • jeteloviny
  • sója – sdílí některé choroby a odčerpává dusík

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Hrách nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Jarní hrách je citlivý na:

  • utužení půdy
  • zamokření
  • pozdní jarní sucho

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy

Nevhodné půdy

  • těžké jíly
  • studené půdy
  • utužené půdy
  • půdy s vysokým obsahem skeletu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,2–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a fixace N₂.
  • Vápnění se provádí k předplodině, nikoliv těsně před setím.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé jarní prohřátí, rovnoměrné vzcházení a pevné uložení osiva.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace je možná, ale zvyšuje riziko nerovnoměrného vzcházení

Hrách potřebuje pevné uložení osiva. V opačném případě může docházet k výpadkům porostu.

  1. Termín setí

Jarní hrách je velmi citlivý na pozdní setí.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení počtu lusků
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTS a výnosu
  • zhoršení kvality zrna
  1. Výsevek

Jarní hrách má nižší větvicí schopnost než ozimý hrách, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Dobré podmínky:

  • 80–90 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 90–110 klíčivých semen/m²

Horší podmínky:

  • 110–130 klíčivých semen/m²

Poznámky

  • HTS je velmi variabilní, proto je nutné výsevek vždy přepočítat.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a chorob.
  1. Hnojení

Hrách je symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama. Přehnojení dusíkem potlačuje činnost hlízkových bakterií.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • klíčový význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 60–100 kg K₂O/ha
  • zvyšuje odolnost proti suchu a chorobám

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní ošetření je nejspolehlivější.
  • Hrách je citlivý na většinu postemergentních herbicidů.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • askochytóza
  • fuzária
  • plíseň šedá

Podle infekčního tlaku se provádí jeden až dva fungicidní zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • křísi
  • mšice
  • zrnokaz

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Jarní hrách dozrává v červenci podle průběhu počasí.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • semeno nepřesušit, protože hrách má křehké semeno
  • kvůli riziku poléhání volit odrůdy s pevnějším stonkem

Pozdní sklizeň vede k praskání lusků a vysokým ztrátám.

Shrnutí

Hrách polní jarní dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u jarních obilnin, hrách však vyžaduje pevné uložení osiva a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 80–130 klíčivými semeny/m².

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.

PELUŠKA JARNÍ

  1. Zařazení v osevním postupu

Peluška jarní je luštěnina s vysokou předplodinovou hodnotou. Je podobná hrachu, ale je:

  • odolnější
  • méně náročná
  • vhodná také do horších podmínek
  • vhodná do směsek s ovsem, žitem nebo tritikalem

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • okopaniny
  • mák

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – hrách, bob a sója
  • jeteloviny
  • směsky s vysokým podílem luskovin

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Peluška nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Peluška je méně náročná než hrách, ale stále je citlivá na:

  • utužení půdy
  • zamokření
  • pozdní jarní sucho

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy

Nevhodné půdy

  • těžké jíly
  • studené půdy
  • utužené půdy
  • půdy s vysokým obsahem skeletu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a fixace N₂.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rychlé jarní prohřátí, rovnoměrné vzcházení a pevné uložení osiva.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace je možná, ale zvyšuje riziko nerovnoměrného vzcházení

Peluška potřebuje pevné uložení osiva. V opačném případě může docházet k výpadkům porostu.

  1. Termín setí

Peluška je velmi raná jarní plodina.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení počtu lusků
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTS a výnosu
  • zhoršení kvality píce ve směskách
  1. Výsevek

Peluška má nižší větvicí schopnost než hrách, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Čistá kultura

Dobré podmínky:

  • 90–110 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 110–130 klíčivých semen/m²

Horší podmínky:

  • 130–150 klíčivých semen/m²

Směska s ovsem

  • 60–80 semen/m² peluška
  • 80–120 semen/m² oves

Směska s tritikalem

  • 70–90 semen/m² peluška
  • 150–200 semen/m² tritikale

Poznámky

  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a chorob.
  1. Hnojení

Peluška je symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné, protože potlačují činnost hlízkových bakterií

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 60–100 kg K₂O/ha
  • zvyšuje odolnost proti suchu a chorobám

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní ošetření je nejspolehlivější.
  • Peluška je citlivá na většinu postemergentních herbicidů.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • askochytóza
  • fuzária
  • plíseň šedá

Jeden fungicidní zásah obvykle postačuje. Ve směskách je tlak chorob nižší.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • křísi
  • mšice
  • zrnokaz

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Peluška dozrává v červenci, často dříve než hrách.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • semeno nepřesušit, protože peluška má křehké semeno
  • kvůli riziku poléhání volit odrůdy s pevnějším stonkem

Pozdní sklizeň vede k praskání lusků a vysokým ztrátám.

Shrnutí

Peluška jarní dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u jarních obilnin, peluška však vyžaduje pevné uložení osiva a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos.

Výsevek v čisté kultuře se podle podmínek pohybuje mezi 90–150 klíčivými semeny/m². Ve směskách se upravuje podle zvoleného partnera.

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden fungicidní zásah a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.

PELUŠKA OZIMÁ

  1. Zařazení v osevním postupu

Peluška ozimá je luštěnina s vysokou předplodinovou hodnotou. Je podobná ozimému hrachu, ale je:

  • odolnější
  • méně náročná
  • vhodná také do horších podmínek
  • vhodná do ozimých směsek se žitem, tritikalem nebo ozimou pšenicí

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • okopaniny
  • mák

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – hrách, bob a sója
  • jeteloviny
  • směsky s vysokým podílem luskovin

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Peluška nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Peluška ozimá je odolnější než hrách ozimý, ale stále je citlivá na:

  • zamokření
  • utužení půdy
  • těžké jíly

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy

Nevhodné půdy

  • těžké jíly
  • studené půdy
  • utužené půdy
  • půdy s vysokým obsahem skeletu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,0–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a fixace N₂.
  • Vápnění se provádí k předplodině, nikoliv těsně před setím.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rovnoměrné vzcházení, pevné uložení osiva a minimalizovat riziko vymrzání.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace je možná, ale zvyšuje riziko výpadků během zimy

Peluška potřebuje pevné uložení osiva. V opačném případě může docházet k vytrhávání rostlin mrazem.

  1. Termín setí

Peluška ozimá je citlivá na termín setí. Příliš rané setí vede k přerůstání, zatímco příliš pozdní setí zvyšuje riziko vymrzání.

Optimální termín

  • od 10. do 25. září

Nevhodné termíny

  • setí před 5. zářím vede k přerůstání a horšímu otužení
  • setí po 30. září vede ke vzniku slabých rostlin a zvyšuje riziko zimních škod

Peluška musí do zimy vytvořit:

  • 6–8 pravých listů
  • silný kořenový systém
  • nízký a nepřerostlý habitus
  1. Výsevek

Peluška ozimá má nižší větvicí schopnost než jarní forma, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Čistá kultura

Dobré podmínky:

  • 80–90 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 90–110 klíčivých semen/m²

Horší podmínky:

  • 110–130 klíčivých semen/m²

Směska s ozimým žitem

  • 70–90 semen/m² peluška
  • 120–160 semen/m² žito

Směska s ozimým tritikalem

  • 70–90 semen/m² peluška
  • 150–180 semen/m² tritikale

Poznámky

  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a chorob.
  1. Hnojení

Peluška je symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné, protože potlačují činnost hlízkových bakterií

Fosfor

  • doporučená dávka 40–60 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 60–100 kg K₂O/ha
  • zvyšuje odolnost proti suchu a chorobám

Síra

  • doporučená dávka 10–20 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní ošetření je nejspolehlivější.
  • Peluška je citlivá na většinu postemergentních herbicidů.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • askochytóza
  • fuzária
  • plíseň šedá

Jeden fungicidní zásah obvykle postačuje. Ve směskách je tlak chorob nižší.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • křísi
  • mšice
  • zrnokaz

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Peluška ozimá dozrává velmi brzy, často již koncem června.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • semeno nepřesušit, protože peluška má křehké semeno
  • kvůli riziku poléhání volit odrůdy s pevnějším stonkem

Pozdní sklizeň vede k praskání lusků a vysokým ztrátám.

Shrnutí

Peluška ozimá dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ozimých obilnin, peluška však vyžaduje pevné uložení osiva a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je od 10. do 25. září. Pozdní setí zvyšuje riziko vymrzání.

Výsevek v čisté kultuře se podle podmínek pohybuje mezi 80–130 klíčivými semeny/m². Ve směskách se upravuje podle zvoleného partnera.

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden fungicidní zásah a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.

BOB POLNÍ

  1. Zařazení v osevním postupu

Bob polní je luštěnina s velmi vysokou předplodinovou hodnotou. Zanechává v půdě velké množství dusíku, zlepšuje strukturu půdy a je výbornou předplodinou pro obilniny.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • okopaniny
  • mák

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – hrách, peluška a sója
  • jeteloviny
  • směsky s vysokým podílem luskovin

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Bob nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Bob polní je náročnější než hrách, ale odolnější než bob zahradní.

Vhodné půdy

  • hluboké hlinité až jílovitohlinité půdy
  • půdy s dobrou vododržností
  • středně těžké až těžší půdy

Nevhodné půdy

  • lehké písčité půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu
  • utužené půdy
  • zamokřené půdy – zvýšené riziko hniloby kořenů

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,5–7,5.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a fixace N₂.
  • Bob je citlivý na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je umožnit hluboké zakořenění, zajistit rovnoměrné vzcházení a vytvořit dobrou půdní strukturu.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 20–25 cm, protože bob vytváří hluboký kořen
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace není vhodná, protože bob potřebuje hluboké kypření

Bob vyžaduje pevné uložení osiva. V opačném případě může docházet k výpadkům porostu.

  1. Termín setí

Bob polní je raná jarní plodina citlivá na pozdní setí.

Optimální termín

  • co nejdříve na jaře, jakmile půdní podmínky umožní setí
  • ideálně od konce března do první dekády dubna

Důsledky pozdního setí

  • snížení počtu lusků
  • zvýšení rizika sucha v květnu
  • snížení HTS a výnosu
  1. Výsevek

Bob polní má nízkou větvicí schopnost, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Dobré podmínky:

  • 35–40 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 40–45 klíčivých semen/m²

Horší podmínky:

  • 45–55 klíčivých semen/m²

Poznámky

  • HTS je vysoká a pohybuje se přibližně mezi 300–600 g, proto je nutné výsevek vždy přepočítat.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a chorob.
  1. Hnojení

Bob je silná symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama. Přehnojení dusíkem potlačuje činnost hlízkových bakterií.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné

Fosfor

  • doporučená dávka 50–80 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • bob má vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 20–30 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Vápník a hořčík

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní ošetření je nejspolehlivější.
  • Bob je citlivý na většinu postemergentních herbicidů.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • čokoládová skvrnitost
  • fuzária
  • plíseň šedá

Podle infekčního tlaku se provádí jeden až dva fungicidní zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • křísi
  • mšice
  • zrnokaz

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Bob polní dozrává v červenci podle průběhu počasí.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 14–16 %
  • semeno nepřesušit, protože bob má křehké semeno
  • kvůli riziku poléhání volit odrůdy s pevnějším stonkem

Pozdní sklizeň vede k praskání lusků a vysokým ztrátám.

Shrnutí

Bob polní dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních luskovin, bob však vyžaduje hlubší zpracování půdy a pevné uložení osiva.

Optimální termín setí je co nejdříve na jaře. Pozdní setí výrazně snižuje výnos.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 35–55 klíčivými semeny/m².

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík a síru.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden až dva fungicidní zásahy a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.

SÓJA LUŠTINATÁ

  1. Zařazení v osevním postupu

Sója je teplomilná luštěnina s vysokou předplodinovou hodnotou. Zanechává v půdě dusík, zlepšuje strukturu půdy a je výbornou předplodinou pro obilniny.

Nejlepší předplodiny

  • obilniny – pšenice, ječmen a tritikale
  • kukuřice na siláž
  • řepka
  • okopaniny
  • mák

Nevhodné předplodiny

  • luštěniny – hrách, bob a peluška
  • jeteloviny
  • sója po sóji – minimální interval návratu je 4 roky kvůli riziku chorob

Poznámky k organickým zbytkům

  • Po obilnině je nutné upravit poměr C:N dávkou přibližně 10–15 kg N na jednu tunu slámy.
  • Sója nesnáší čerstvou slámu v povrchové vrstvě, protože hrozí výpadky při vzcházení.
  1. Půdní podmínky a pH

Sója je náročná na teplo a půdní reakci. Díky symbióze je však méně náročná na některé živiny.

Vhodné půdy

  • hlinité až hlinitopísčité půdy
  • dobře provzdušněné půdy
  • středně těžké půdy
  • půdy s dobrou vododržností

Nevhodné půdy

  • těžké jíly – zamokření zvyšuje riziko hnilob
  • studené půdy
  • utužené půdy
  • písčité půdy – nízká zásoba vody vede k nízkému výnosu

Optimální pH

  • Optimální hodnota pH je 6,2–7,2.
  • Při pH pod 6 klesá příjem živin a fixace N₂.
  • Sója je citlivá na kyselé půdy, proto je vhodné vápnit již k předplodině.
  1. Příprava půdy

Cílem přípravy půdy je zajistit rovnoměrné vzcházení, dostatečně teplou půdu a pevné uložení osiva.

Doporučený postup

  • podmítka po sklizni předplodiny
  • orba do hloubky 18–22 cm
  • mělká, jemná a rovná předseťová příprava
  • minimalizace je možná, je však nutné zabránit utužení povrchu

Sója potřebuje teplou a kyprou půdu pro rychlé vzcházení.

  1. Termín setí

Sója je teplomilná plodina, proto se vysévá až po dostatečném prohřátí půdy.

Optimální termín

  • konec dubna až první polovina května
  • minimální teplota půdy 10–12 °C

Důsledky pozdního setí

  • zkrácení vegetační doby
  • snížení počtu lusků
  • zvýšení rizika sucha v červenci
  • snížení HTS a výnosu
  1. Výsevek

Sója má nižší větvicí schopnost než hrách, proto je správně stanovený výsevek zásadní.

Rané setí a dobré podmínky:

  • 55–60 klíčivých semen/m²

Běžné podmínky:

  • 60–70 klíčivých semen/m²

Pozdní setí nebo sucho:

  • 70–80 klíčivých semen/m²

Poznámky

  • HTS se pohybuje přibližně mezi 120–220 g, proto je nutné výsevek vždy přepočítat.
  • Příliš nízký výsevek vede k větvení a nerovnoměrnému dozrávání.
  • Příliš vysoký výsevek zvyšuje riziko poléhání a chorob.
  1. Hnojení

Sója je silná symbiotická luštěnina, která si dusík váže sama. Přehnojení dusíkem potlačuje činnost hlízkových bakterií.

Inokulace

  • Inokulace je povinná u všech porostů.
  • Na osivo se aplikuje inokulant Bradyrhizobium japonicum.
  • Bez inokulace může dojít k výnosové ztrátě přibližně 30–60 %.

Dusík

  • startovací dávka 0–20 kg N/ha
  • vyšší dávky dusíku jsou nevhodné

Fosfor

  • doporučená dávka 40–70 kg P₂O₅/ha
  • zásadní význam pro kořenový systém a tvorbu hlízek

Draslík

  • doporučená dávka 80–120 kg K₂O/ha
  • sója má vysokou potřebu draslíku

Síra

  • doporučená dávka 20–30 kg S/ha
  • podporuje fixaci dusíku

Hořčík a vápník

  • Vápník a hořčík jsou důležité pro správnou symbiózu.
  • Při nízkém obsahu hořčíku lze použít Kieserit nebo dolomit.
  1. Ošetření během vegetace

Herbicidy

  • Preemergentní systém je nejspolehlivější.
  • Postemergentní herbicidy je nutné používat opatrně kvůli citlivosti sóji.

Fungicidy

Mezi hlavní choroby patří:

  • plíseň šedá
  • fuzária
  • skvrnitosti

Jeden fungicidní zásah obvykle postačuje. Při vlhkém létě lze provést dva zásahy.

Insekticidy

Mezi hlavní škůdce patří:

  • mšice
  • bejlomorka
  • housenky

Insekticidní ošetření se provádí podle skutečného výskytu škůdců.

Morforegulátory

  • Morforegulátory se nepoužívají.
  1. Sklizeň

Sója dozrává v září až říjnu podle odrůdy a průběhu léta.

Doporučení

  • sklízet při vlhkosti 13–15 %
  • semeno nepřesušit, protože sója má křehké semeno
  • zabránit praskání lusků při přesušení

Pozdní sklizeň vede k vysokým ztrátám vypadáváním semen.

Shrnutí

Sója luštinatá dosahuje nejvyšších výnosů po obilninách, řepce a okopaninách. Příprava půdy je podobná jako u ostatních jarních luskovin, sója však vyžaduje teplou půdu a rovnou seťovou brázdu.

Optimální termín setí je od konce dubna do poloviny května při teplotě půdy minimálně 10–12 °C.

Výsevek se podle podmínek pohybuje mezi 55–80 klíčivými semeny/m².

Dusík se aplikuje pouze jako startovací dávka v množství 0–20 kg N/ha. Hlavní důraz je kladen na fosfor, draslík, síru a inokulaci bakterií Bradyrhizobium japonicum.

Ošetření během vegetace zahrnuje preemergentní herbicid, jeden fungicidní zásah a insekticidní ošetření podle výskytu škůdců.

Včasná sklizeň je důležitá kvůli riziku praskání lusků a vysokých sklizňových ztrát.